Hitem posledních let se stala biomasa (v rodinných domech hlavně tzv. fytomasa, tzn. hmota rostlinného původu). Samostatnou a velmi významnou kapitolou je pak sluníčko, ale i voda, země a vzduch.
Energetické zisky aneb "zelená" matematika |
Výhřevnost většiny bylin při vlhkosti 5 % činí kolem 15 MJ/kg, výhřevnost rychle rostoucích dřevin dosahuje až 17 MJ/kg. V tuzemských podmínkách se postupně zažilo i efektivní využití solární energie, kde se energetické úspory mohou pohybovat v rozmezí 50 až 70 %. Pokud tedy 4členná rodina spotřebuje na přípravu teplé vody kolem 22 kWh/den, při jejím ohřevu plynem vynaloží zhruba 19 500 Kč a v případě elektřiny dokonce až 25 000 Kč za rok. Pokud však slunce dokáže ušetřit v průměru 60 % těchto nákladů, pak pro domácnost s plynem to představuje úspory ve výši asi 11 500 Kč, v domě s elektroohřevem pak až 15 000 Kč. Konkrétní návratnost pořizovacích nákladů (80 až 150 tisíc Kč) je ale třeba posoudit na základě individuálních propočtů. Správně vyprojektovaný solární systém je schopen pokrýt spotřebu TV v období mimo topnou sezonu (průměrně okolo 85 %). |
Vystaveno slunci
Fototermické systémy jsou založeny na průtoku kapaliny (topného média) kolektorem, kde se ohřívá a následně teplo předává v zásobníku TV. Toto teplo lze využívat k předehřevu topné vody nebo pro přípravu TV. K mání je pestrý sortiment solárních zařízení, jistou nevýhodou je jen relativně vysoká cena a určitá závislost na zdroji energie, na sluníčku. Při splnění určitých požadavků (např. vhodné orientace střechy ke svět. stranám) kolektory v zimě vyrobí asi 20 %, v létě pak až 80 % tepla.
Základní typy zásobníků teplé vody |
Podle kapacity akumulační nádrže rozlišujeme malé a velké zásobníky, přičemž kapacita ohřívače pro běžnou domácnost je v rozmezí 50–200 litrů (50 l/os./den). Podle uložení se rozlišují zásobníky závěsné – uložené nastojato, zásobníky ležaté (umístěné vodorovně) a zásobníky stojaté (stacionární) pro průmyslové využití. Ohřívače se liší také provedením, materiálem a technologií ohřevu. V kombinovaných ohřívačích zajišťuje ohřev vody elektrická spirála a teplá voda. Jako nepřímotopné zásobníky se označují akumulační nádrže, kde se voda ohřívá horkou vodou z plynového nebo elektrického kotle. Ze značek lze vzpomenout např. Ariston, Karma, Vaillant, Junkers a další. Zdrojem tepla však může být i teplá voda ze solárního okruhu, pára aj. |
Ohřev bazénové vody
Komfortní bydlení si mnozí majitelé rodinných domů neumí představit bez venkovního (mnohde dokonce vnitřního) bazénu. Příprava bazénové vody přijatelné teploty po mnoho měsíců (či dokonce celoročně) v energetickém rozpočtu domácnosti představuje nezanedbatelnou položku. K mání je řešení s využitím solární energie. Někteří výrobci přímo nabízejí sety trubicových kolektorů, kombinovaných akumulačních nádrží a souvisejícího zařízení podle velikosti obytné plochy, počtu osob a v daném případě i objemu bazénu, kdy se do systému přidává bazénový výměník.
Více dodavatelů najdete na webu iStavInfo ZDE. |
Kupříkladu ohřev vody pro čtyřčlennou rodinu zajistí dvě vysokovýkonnostní vakuové trubicové kolektory o velikosti 7,28 m2, pro ohřev a přitápění do 180 m2 užitné plochy poslouží 3 kolektory o velikosti 15,15 m2 atd. Metr čtvereční plochého kolektoru je schopen ročně vyrobit mezi 500 až 570 kWh energie, stejně velký trubicový kolektor pak 650 až 730 kWh energie.
Odborník radí |
Jaké jsou výhody ohřevu vody pomocí tepelného čerpadla? |
Ing. Marek Bláha, ředitel společnosti Tepelná čerpadla IVT, s. r. o. |
„Tepelné čerpadlo je vhodné pro rodinné domy s velkou spotřebou teplé vody, a dokonce i pro restaurace a podnikatelské provozovny. Ve větších objektech lze tepelná čerpadla zapojit do kaskády pro získání vyššího výkonu, nebo připravovat teplou vodu decentrálně přímo v místě spotřeby. Nejmodernější japonská technologie EcoCute umožňuje vysokoteplotnímu tepelnému čerpadlu SANDEN AquaEco o výkonu 3,5–4,5 kW, využívajícímu venkovní nebo odpadní vzduch, efektivně vyrábět teplou vodu o teplotě 65 °C i při venkovních teplotách –15 °C. Díky použití chladiva CO2 je spotřeba elektřiny nižší až o 20 % oproti běžným tepelným čerpadlům.“ |
Ing. Petr Novotný, product manager Stiebel Eltron |
„Potřeba tepla na přípravu teplé vody je u všech ohřívačů stejná, provozní náklady jsou však pro různé typy ohřívačů odlišné. Novým trendem jsou speciální tepelná čerpadla, využívající teplo z okolního vzduchu v místě instalace. Pomocí chladicího okruhu připraví ve vestavěné nádrži teplou vodu. Nejčastěji jsou tyto ohřívače nabízeny ve stacionárním provedení o objemu 220 nebo 300 l (např. Tatramat TEC 220 nebo 300). Pořizovací cena zařízení je sice vyšší, ale návratnost investice je třeba u 220litrové verze v porovnání s elektrickým zásobníkovým ohřívačem necelých šest let.“ |
Jaké jsou výhody přípravy teplé vody pomocí pevných paliv? |
Martin Pachta, oddělení inovace Romotop |
„Krbová kamna a krbové vložky už dávno nejsou pouhým doplňkem interiérů, ale staly se z nich plnohodnotné zdroje tepla, a to jak pro vytápění objektů, tak i pro přípravu teplé vody. Z hlediska provozních nákladů jsou srovnatelné s tepelným čerpadlem. Krbové vložky a krbová kamna s centrálním přívodem vzduchu nejsou závislé na množství vzduchu ve vytápěném prostoru, nesnižují jeho kvalitu, neodebírají mu jeho přirozenou vlhkost a obsah kyslíku v interiéru. Udržují příjemné klima a přispívají ke snížení nákladů na energii, protože nedochází ke spotřebě již jednou ohřátého vzduchu.“ |
Tepelná čerpadla (TČ)
V porovnání se solárními kolektory je jejich velkou výhodou spolehlivost a nezávislost na počasí a kratší doba návratnosti vstupních investic. Pokud uvažujete o pořízení TČ k vytápění domu, rozhodně se vyplatí využívat ho i k přípravě teplé vody. Nabízí se i varianta kombinace bojleru s integrovaným čerpadlem, fungujícím na principu TČ vzduch/voda a k ohřevu vody využívajícím odpadní vzduch z domu. V porovnání s klasickým elektrickým bojlerem by uvedené zařízení mělo ušetřit až 70 % nákladů.
Zdroje tepla pro tepelné čerpadlo |
1. země: s hloubkou roste teplota hornin (každých 30 m o 1 °C). Ve 100 metrech je stabilní teplota okolo 10 °C (TČ o výkonu 10 kW vyžaduje vrt hluboký cca 140 m). 2. půdní vrstva: geotermální teplo naakumulované v zemním masivu má asi +12 °C. Kolektor může být horizontální (v hloubce 1,5 až 2 m) nebo vertikální (ve vrtu až do 150 m). 3. podzemní voda: zdrojová studna a vsakovací studna. Spodní voda má během roku stálou a relativně vysokou teplotu (v hloubce pod 10 m dosahuje 8 až 10 °C). Podmínkou je dostatečná vydatnost spodní vody po celý rok a schopnost podloží přijímat vodu zpět. 4. povrchová voda: např. rybník, na dně plošný kolektor, který vodě odebírá teplo, případně vodu odčerpává, přivádí ji přímo k TČ a ochlazenou vrací zpět. 5. venkovní vzduch: teplota vzduchu se mění a s tím se mění i topný výkon a topný faktor TČ. To může pracovat do teploty vzduchu –20 °C (až –25 °C) při teplotě média okolo 50 °C. |