Nejrozšířenějším způsobem je tzv. kontaktní zateplení. Tepelná izolace se téměř výhradně umisťuje zvenčí, tedy na chladnější stranu stavební konstrukce. Takovému způsobu se říká vnější kontaktní zateplovací systém. Izolační vrstva chrání obvodovou konstrukci před teplotními výkyvy vnějšího prostředí a teplota konstrukce se ustálí na úrovni blízké vnitřnímu prostředí (v zimě se neochlazuje, v létě nepřehřívá).
Aby praktické zateplení plnilo funkci účinné izolace, musí mu předcházet úprava povrchu. Konstrukce obvodové stěny, vlastnosti a kvalita podkladu předurčují výběr vhodného zateplovacího systému a také způsob jeho připevnění.
Existují však zdicí systémy, které se obejdou i bez dodatečného zateplení. Příkladem jsou keramické tvarovky s dutinami vyplněnými izolantem, vápenopískové a pórobetonové tvarovky (zdicí prvky Wienerberger, Heluz, KM Beta nebo Xella).
|
Výhody zdiva s izolační výplní |
| Výrobci keramických prvků s integrovanou tepelnou izolací spojili statické vlastnosti (pevnost, únosnost) a izolační vlastnosti (tepelná ochrana, difuze vodních par, bariéra proti hluku a požáru) do jednoho produktu. Cihelné tvarovky disponují výbornými akumulačními vlastnostmi, v zimě brání rychlému vychladnutí, v horku přehřátí domu. Minerální vata (v prvcích Porotherm) a polystyren (Heluz) napomáhá regulovat vnitřní vlhkost v domě na optimální hodnotu pro příjemné a zdravé bydlení. Vlastnosti obou materiálů (hlína, izolace) fungují samostatně a přitom se doplňují. Využívají se v jednovrstvých konstrukcích. |
Zateplovací systémy
Fasádní zateplovací systémy mají různou skladbu: jednoplášťové (kontaktní) systémy s celoplošně spojenými vrstvami bez vzduchové dutiny, nebo dvouplášťové (provětrávané, nekontaktní) systémy, kde je mezi vrstvou izolace a krycí pohledovou vrstvou provětrávaná mezera.
Obvodová konstrukce se zateplovacím systémem se skládá z nosné části (garantuje stabilitu a únosnost) a z izolační vrstvy (zajišťuje tepelnětechnické vlastnosti). Izolační materiály (např. Isover, Ursa, Cemix, Fasrock, Soprema Efisol) se pak dále dělí také podle použité suroviny (sklo, kámen, vlna, konopí), podle struktury, obsahu pojiva a tvaru výrobku (deska, rohož, plsť), podle stupně hořlavosti atd.
| Rada odborníka |
| Ing. Petr Vacek, manažer technické podpory Isover, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby ČKAIT. |
|
|
| Ing. arch. Šárka Křivinková, Novabrik Czech, s. r. o. |
|
|
„Způsob zateplení novostavby podle současných požadavků stanovuje projektová dokumentace. V případě menší rekonstrukce lze realizovat zateplení i svépomocí. U klasických cihlových domů se většinou používá vnější kontaktní zateplovací systém z EPS nebo minerální vlny o tloušťce 120–160 mm, který se lepí a mechanicky kotví na stěny, v soklové části se používají polystyreny odolnější vodě. V případě zateplení okálů (předchůdce dnešních dřevostaveb) se postupuje tak, že se konstrukce stěny otevře z vnějšku, zkontroluje se stav dřeva, parozábrany, stará skelná vata se nahradí minerální vlnou vyšší kvality a vnější záklop se provede buď kontaktně s omítkou, nebo je možné zvolit provětrávanou fasádu. Lze provést i zateplení z vnitřní strany, nicméně tuto variantu je nutné vždy konzultovat s projektantem, neboť hrozí větší riziko kondenzací a plísní.“
„V současné době se čím dál větší oblibě těší bezkontaktní, aktivně odvětrané fasády a na českém trhu je z čeho vybírat. Správný výběr ovlivňuje vzhled, stálobarevnost, funkčnost, životnost i údržba. Důležité je dodržení instrukcí a montážních návodů při realizaci kotevního roštu, což má značný vliv na bezpečnost a finální vzhled. Z hlediska funkčnosti je nezbytné, aby fasádní obklad nezadržoval srážkovou vodu v ložných spárách jednotlivých pohledových prvků. Dalším kritériem volby je životnost. Výhodou jsou materiály skládané suchou cestou, které časem nepopraskají a neodlepí se.“Izolace z minerální vlny
Materiály na bázi minerální vlny mají řadu výhod, především velmi dobré tepelně (i zvukově) izolační vlastnosti. Nehořlavý materiál je neocenitelný pro požární odolnost objektu, disponuje dlouhodobou objemovou stálostí (zachovává si tvar), vlna nepodléhá působení plísní, hmyzu a hlodavců (biologické degradaci), hmota je snadno tvarovatelná a oddělitelná. Vlnu tvoří množství jemných vláken a malých dutinek, v nichž je uzavřen vzduch. Schopnost tepelně izolovat je tím vyšší, čím jsou vzduchové dutiny menší, čím větší je jejich počet a čím jemnější jsou jednotlivá vlákna. Povětšinou se vyrábějí tavením čediče (75 až 80 %) a strusky (20 až 25 %), používají se také skleněné střepy (až 78 %). V místech, kde je obtížné aplikovat izolační desky nebo rouno, lze použít foukanou minerální izolaci. Součinitel tepelné vodivosti (udává, jak materiál vede teplo) činí 0,045 W/mK.
|
Orientační cena zateplení (Kč/m2) |
|
fasádní polystyren EPS 70 F (tl. 140 mm) - 160 |
| CELKEM: 1 140 Kč/m2 |
Desky z tavených perliček
Jde o známý polystyren – pěnový, izolační polymerní termoplast. Izolační desky se lepí přímo na zdivo, mechanicky se kotví a omítají tenkovrstvou omítkou. Lehčený polystyren se pro stavební účely vyrábí buď expanzní (EPS) nebo extruzní (XPS) technologií. Oba produkty (Isover, Bachl, Gavenda, Styrotrade, Rigips) jsou výsledkem procesu technologické „přeměny“ kuličkového granulátu ve finální izolační prvek. Přidáním grafitu se vyrábí šedý polystyren – např. Neopor, NeoFloor, GreyWall či Lamdapor – (má o 20 až 25 % lepší izolační vlastnosti, používá se především na fasády). Existuje i pěnový polystyren PUR se součinitelem tepelné vodivosti od 0,023 W/mK. Mezi pěnové izolační materiály patří rovněž polyuretany, PE, PVC, pěnové sklo nebo pryskyřice aj. Vyznačují se malou objemovou hmotností 15 kg/m3 a výhodným součinitelem tepelné vodivosti 0,032 W/mK.
Ve stavebnictví se už delší dobu používá rovněž tvrdá polyuretanová (PUR) pěna a také polyizokyanurátová (PIR) pěna, osvědčily se minerální desky z křemičitanu vápenatého (PURA), dřevovláknité desky (UdiINRECO®), tuhé desky z minerální plsti (Inrock), Perimeter a další komponenty. Vzhledem k vyšší ceně jsou tyto určeny pro speciální použití.
| Orientační cena provětrávané fasády (Kč/m2) |
|
lešení (montáž, pronájem, demontáž) - 145 |
| CELKEM: 2 455 (2 505) Kč/m2 Ceny jsou uvedeny s 15% DPH a průměrnou marží dodavatelské firmy okolo 15–20 % |
Foukané izolace
Foukané izolace slouží především k tzv. vnitřnímu zateplení. Osvědčily se i v podlahách, ve stěnách a stropech, ve střešním souvrství. Garantují dokonalou bezespárou izolaci i v těžko přístupných místech a prakticky nevyžadují žádné montážní či demontážní práce. Používá se například celulózové vlákno, aplikované za sucha nebo jako nástřik do tloušťky 15 cm (objemová hmotnost zhruba od 30 kg/m3 u vodorovných až do asi 70 kg/m3 u svislých konstrukcí). Existuje také foukaná izolace z minerální vlny (např. Climastone®), polystyreny s příměsí grafitu (Easy-fill) zafoukávané do konstrukcí trvale vystavených zvýšené vlhkosti apod. K moderním materiálům pak patří i kanadská izolační pěna ICYNENE, která k aplikaci nepotřebuje parotěsnou fólii a hodí se k zateplení nízkoenergetických i pasivních domů.
|
Jak se skládá šachovnice |
|
Rozhodující je první řada. Na nárožích se desky kladou s přesahem střídavě po řadách na vazbu, kolem okenních a dveřních otvorů se připevňují s přesahem 5 až 10 mm oproti konečné hraně rohu. Po zatvrdnutí se přesahy seříznou. Navazuje-li izolační deska boční hranou na odlišný podklad (částečně na cihle a dílem třeba na oplechování parapetu), konstrukční spára musí být pružně utěsněna proti průniku vlhkosti a vody pod desku. Otevřené spáry mezi izolačními komponenty do šířky 4 mm se vyplňují hmotou podle doporučení výrobce systému (většinou polyuretanovou pěnou). |
Pravidla kontaktního zateplení
Tepelněizolační vrstva musí být celoplošně souvislá při zachování roviny a stejné tloušťky. Práce se zahajují montáží zakládací, soklové lišty (používaná hliníková varianta je však natolik vynikajícím tepelným vodičem, že v kontaktu s izolantem vytvoří tepelný most, vhodnější je proto plast). Na spodní hraně se vytvoří tzv. okapní nos, umožňující bezpečný odtok stékající vody. V místě okenního a dveřního nadpraží se doporučuje speciální okapní lišta. U kontaktních systémů s izolací připevňovanou pouze lepením musí plocha přilepená k podkladu tvořit nejméně 40 % plochy izolačního prvku. Lepidlo se nanáší v tl. 5–10 mm na zadní stěnu desky po celém jejím obvodu v pásu širokém 50–80 mm a také uprostřed desky (na 2 až 4 místech) ve formě terčů velikosti dlaně. Desky lze lepit i celoplošně. Při lepení desek z minerální vlny s příčnou orientací vláken se lepidlo celoplošně „namázne“ na povrch desky zubovou stěrkou s výškou zubů 8 až 10 mm. Hmota však nesmí vyplnit spáry.
Desky z minerální vlny
Desky z minerální vlny s podélnou orientací vláken je nutno z konstrukčních důvodů připevnit i mechanicky. Používají se hmoždinky, jejichž konstrukce (plastové tělo) dokáže minimalizovat tok tepla a změnu vnějších povrchových teplot v okolí hmoždinky. Důležitý je i počet a druh hmoždinek, což řeší statické posouzení pro ten který druh zateplovacího systému. Nejmenší počet hmoždinek (pokud výrobce nestanoví jinak) činí z konstrukčního hlediska 4 ks/m2. Manuál k „rozmístění“ hmoždinek zpravidla dodá výrobce systému. Hmoždinky se osazují do vyvrtaných otvorů (o 10 mm hlubších, než je předepsaná kotevní délka hmoždinky) zpravidla 3 dny po nalepení izolačních desek. Talíř hmoždinky nesmí přesahovat přes povrch izolace, naopak se zatlačuje asi 2 mm do izolačního materiálu, přestěrkuje se a do tmelu se zatlačí perlinka (armovací síťovina). Kontaktní zateplovací systém se k podkladu kotví plastovými talířovými hmoždinkami s plastovým trnem (pro EPS) nebo kovovým trnem (pro MW). Na ploše 1 m2 se vrtá 4–8 ks děr, jejichž hloubka v nosném podkladu (zdivu) by měla být minimálně 5 cm. Délku hmoždinky tedy určuje tloušťka izolantu + vrstva lepidla + min. oněch 5 cm. Nejčastěji se hmoždinky osazují do tzv. „T styků“ mezi deskami a do ploch v místech podlepení. Pásy výztuhy se vzájemně překrývají v šířce 10 cm, v rozích se instalují rohové profily. Rovný a vyschlý povrch se nepenetruje a „natáhne“ se finální omítka...
| Skladba zateplovacího systému COMPRI® (CIUR) |
|
1. Zdivo – například plná cihla – 450 mm |
 |
Provětrávané izolační systémy
Podstatou řešení provětrávaných izolačních systémů je izolace s odvětrávanou
vzduchovou mezerou a obkladem fasády. Z příkladů lze uvést Novabrik z masivního umělého kamene, Marmoroc z betonu a mramorové drti, cihelnou variantu zavěšené fasády ArGeTon (Wienerberger) nebo různé keramické prvky. Existují i náhrady z PVC, lisované segmenty se speciální povrchovou úpravou a jiné varianty. Má-li systém správně fungovat, musí vzduch v mezeře proudit, čímž dochází k jeho ohřívání od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru). Ohřátý vzduch stoupá vzhůru, dochází k proudění rychlostí 0,5 až 1,0 m/s, které odvětrává tepelnou izolaci. Teplý vzduch absorbuje značné množství vlhkosti (vyšší než vzduch studený). Tím se tepelná izolace poměrně rychle vysuší a opět plní svoji roli. V souvrství se zejména v létě mohou brzy ráno na povrchu tepelné izolace vysrážet kapky rosy, případně může dojít k zafoukání dešťové vody. Provětrávaná fasáda s izolací deskami z minerálních nebo celulózových vláken ovšem umožňuje difuzi vodních par. Kapilární vzlínavost transportuje vlhkost ze zdiva přes tepelnou izolaci směrem k provětrávané mezeře.
Provětrávané fasády
Před praktickou realizací je především vhodné ujasnit si, zda provětrávaná fasáda (nebo předvěšená provětrávaná fasáda) bude prioritně plnit funkci ochrannou či „jen“ tepelněizolační. Celková tloušťka skladby (včetně tepelné izolace, odvětrávané mezery a fasádních prvků) může dosáhnout až 40 cm. Na fasádu se používají nejrůznější obklady (např. cementovláknitými, cementopískovými, lamelami z kompozitů, šablonami z povrchově upraveného hliníku, z montážních betonových prvků či dílčích komponentů z kamene a dalších materiálů). Výhodou řešení je zmíněná eliminace vlhkosti a kondenzace vodních par ve zdivu, samozřejmě tepelná izolace, dále vysoká protipožární odolnost a skvělá protihluková izolace. Konstrukce dovoluje tepelnou roztažnost, předností je i rychlá montáž tzv. suchou cestou. Provětrávané fasády lze umístit i na nerovné povrchy, systém působí jako ochrana proti erozním účinkům a konečně je zde i estetický vzhled fasády. Jedinou nevýhodou je snad jen poněkud vyšší cena realizace.
Kontakty
Poslat Messengerem
