Rekonstrukce třípokojového bytu

Některé domy, zdá se, zrají jako víno. Ověřili jsme si to na příkladu činžovní vily v jedné z pražských čtvrtí. Při rekonstrukci třípokojového bytu se podařilo spojit hodnoty klasického prvorepublikového domu – velkou halu, rohová okna, výhled do zahrady, kvalitní materiály – s moderním standardem bydlení.

Původní dubové parkety a dřevěná okna zachovávají ráz domu ze 30. let, sezení a vestavěný nábytek sem vnesly nadčasový moderní design.

Byt o ploše 99 m² zaujímá celé první podlaží. Majitelé si přáli především vytvořit dominantní otevřenou společnou obývací část, celý interiér více prosvětlit a zvýraznit hezké výhledy a průhledy do zahrady. „Klasický přehledný půdorys s ústřední halou a čtyřmi obytnými místnostmi po obvodě dával dobrý základ pro moderní dispozici,“ říká architekt Jiří Hušek, autor návrhu rekonstrukce. „Nechybělo ani potřebné zázemí, původní koupelna, spíž a pokojík pro služku, umístěné vedle haly, poskytly dostatečnou užitnou plochu pro novou velkou koupelnu a technickou místnost. Úprava dispozice spočívala ve zmenšení vstupní haly a zrušení příček mezi pokoji. V prostoru bytu zůstaly pouze části nosných stěn – komínová tělesa.

Návrh interiérového vybavení a barevného řešení. Architekt pracuje s celou výškou prostoru. Na severní straně bytu záměrně použil teplé barvy – červenou a žlutou, v jižní části dispozice naopak „chladnou“ šedomodrou. Všechny barvy se setkávají ve společné obývací části. Úložné prostory jsou řešeny jako vestavné, nejdůležitější je otevřená volná plocha.

Kuchyň se sjednotila s uvolněnou plochou vstupní haly a pokojem v jižním rohu domu ve spojitý obývací prostor, na nějž navazují tři funkční „buňky“ – blok sociálního zázemí, dětský pokoj a ložnice rodičů. (Ložnice se částečně zmenšila a uvolnila místo pro jídelní kout.) Dělicí příčky jsou nahrazeny vestavěnými nábytkovými stěnami s přístupem z obou stran a integrovanými dvojitými posuvnými dveřmi. Dodatečný úložný prostor architekt vytvořil ve snížených stropních podhledech nad halou, jídelnou a částí pracovny. Vzhledem k tomu, že dům byl postaven ve svahu, bytu a zejména jeho majitelům chybělo propojení se zahradou. Na jihovýchodní fasádě, za francouzskými dveřmi obývacího pokoje, proto přibyl zavěšený balkon s jednoramenným schodištěm do zahrady.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Design s úctou ke stáří

Ze středové zdi zbyl jen masivní pilíř s komínovým tělesem. Předěl mezi jídelnou a ložnicí tvoří vestavěná skříňová stěna vyrobená z bukové překližky, nad sníženým stropem jídelny se nachází úložný prostor.

Design interiéru vychází z dnes vzácné, možná téměř kacířské myšlenky, že stáří věcí je nositelem hodnoty. Při výběru materiálů a povrchových úprav architekt záměrně postupoval proti všeobecnému „tlaku novoty“ a rozhodl se nechat vyznít krásu starých dubových parket a prkenné podlahy s vyšlapanými suky. Některé stěny získaly po oškrábání starých vrstev maleb neobvyklou patinu. Nové vybavení bylo vyrobeno z bukové překližky. Krása a kvality tohoto masivního materiálu – povrch s přirozenou kresbou dřeva, velká pevnost atd. – zůstávají dnes trochu pozapomenuty. V tomto bytě je zvýrazňují barevné lazury.

Barevné řešení interiéru představuje protipól „teploty světla“ světových stran – místnosti na chladné severní a východní straně oživují žlutá a červená, prohřátou západní část bytu ochlazuje šedomodrá. Všechny tyto barvy se pak nenásilně prolínají v centrálním obývacím prostoru. „Snažil jsem se vytvořit přirozené, autentické prostředí, které má svou vlastní neopakovatelnou identitu,“ dodává autor.