Vřesoviště by mělo na zahradě tvořit samostatnou partii, na které budete moci rostlinám zajistit specifické podmínky k růstu. Vřesovištní rostliny vyžadují lesní prostředí - tedy kyselou, dostatečně vzdušnou půdu, půdní vlhkost a polostín. Je-li podklad na vaší zahradě tvořen prahorním útvarem (žulou, rulou, čedičem apod.), máte situaci snazší, neboť tyto půdy jsou obvykle chudé na vápno a většinou je jen stačí vylepšit rašelinou, hrabankou a pískem a vřesovištní rostliny se tu budou cítit jako doma.
Naopak půdy, jejichž podloží je tvořeno vápencem, opukou nebo jílem, jsou alkalické a tady pouhé vylepšení humusem nestačí. Původní zeminu musíte odstranit alespoň do hloubky 40 cm a na místo navézt zcela nový materiál. Ten připravíte smícháním lesní hrabanky s rašelinou a listovkou a přidáním písku.
Správné místo
Pro vřesovištní záhon zvolte nejlépe místo, kam bude přes poledne a pokud možno i dopoledne dopadat stín. V jeho blízkosti by měla být také vodní plocha, aby zvlhčovala vzduch. Vřesoviště může navazovat třeba na skalku jako její pokračování v rovině, může být též samostatnou partií i v mírném svahu. Jemné zvlnění terénu je příhodné, krásně a přirozeně zde vyniknou skupiny vřesovištních rostlin, například mezi částečně zapuštěnými kameny nebo u starého vykotlaného pařezu.
Mnoho rostlin patřících do společenstva vřesovištní vegetace upřednostňuje vlhčí humózní půdu a polostín - především rododendrony a azalky, my se dnes ale zaměříme na ty, které dávají přednost sušším a slunečným partiím. K nim náleží především vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica).
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Vřesy
Vřes u nás roste hojně na chudších půdách, v zahradě ho pěstujeme jen na uměle vytvořeném vřesovišti. Metlovitě větvené keříky jsou vysoké asi 30-40 cm a kvetou od července do září. Koupit je můžete v četných kultivarech, v bílé, červené, růžové a fialové barvě, v jednoduché či plnokvěté formě. Vřes miluje slunce a písčitou či kamenitou půdu, vyhovuje mu substrát popsaný výše. A pozor, na rozdíl od vřesovců zcela nesnáší vápno!
Vřesovce
Vřesovce bývají pro svou podobu často zaměňovány s vřesy, mají však jiné nároky. Na rozdíl od vřesu vyžadují chráněná stanoviště a propustnou půdu s přídavkem rašeliny a humusu, mají rády i přídavek vápencové drti. Rostou na slunci, ale dobře prospívají i v polostínu. Na zimu je vhodné je přikrývat, protože poměrně snadno namrzají.
Vřesovce se pěstují ve dvou základních druzích - vřesovec pleťový (Erica carnea) je vysoký maximálně 25 cm, a vykvétá v březnu a dubnu v různých barvách. Vřesovec těkavý (Erica vagans) je vyšší, má delší tmavě zelené listy a kvete koncem léta. Má také více kultivarů v rozmanitých barvách.
Další rostliny pro slunná vřesoviště
Kromě vřesů a vřesovců se na vřesoviště svým charakterem hodí i další rostliny. Z jehličnanů především jalovce v sloupovitých i poléhavých formách, dále kleče a břízy. Jako pozadí jsou hezké také brsleny, čilimníky, dřišťál a rakytník. Z nízkých trvalek jmenujme alespoň hvozdíky, náprstníky, tužebníky a mateřídoušku. Působivé jsou rovněž divizny a okrasné traviny.
Poslat Messengerem
