Na zahradní škůdce vyzrajete s pomocí přírody

Pěstování zeleniny by bylo velmi snadné, kdyby neexistovali zdánlivě zákeřní tvorové, kteří nám chtějí vše sežrat. Myši či slimáci v podstatě nejsou „škůdci“, ale jen tvorové přemnožení vinou disharmonického prostředí. Snaží se přežít v podmínkách, které jim vytvořil člověk.

Následující rady jsou určitý kompromis, možnost, jak již v nejbližších letech mít úrodu s minimálním bojem proti škůdcům. Mezitím je třeba přehodnotit, jak se na zahrádce i na Zemi chovat tak, abychom produkovali harmonii, nikoliv škůdce.

Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ.

Myši

Nemáte-li hladovou kočku, můžete na myši nastražit klasické pasti, nebo vedle záhonu zakopanou velkou 5litrovou sklenici se zrním na dně (a stříškou proti dešti). Myši tam spadnou, ale ven se nedostanou. Výborně funguje i zakopaný plastový nebo nerezový kbelík, který má v horním okraji skrze dvě naproti sobě vyvrtané dírky prostrčený pevný drát. Na něj navlékněte plechovku nebo plastovou lahev tak, aby se volně otáčela kolem své osy, a namažte ji něčím dobrým, třeba burákovým máslem. Myši, ve snaze dostat se k pochoutce, budou padat do kbelíku. Lahev se s nimi otočí, jakmile se na ni pokusí vlézt. Bude-li v kbelíku voda, utopí se. Aby do něj nepršelo, přidejte vyvýšený kryt. (Kdyby se z kbelíku dokázaly vydrápat ven, dejte na dno trošku kuchyňského oleje.)

Humánnější je chytat myši živé a odnášet někam daleko do přírody, kde je větší harmonie. Budou-li přemnožené, poslouží případně jako krmení divokým myším predátorům. Přirozenými divokými predátory jsou lasičky a užovky. Užovky je možno „ubytovat“ někde v rohu zahrady mezi keři v hromadách klád, větví a listí, které připomínají kompost. Hromadu nechte na jednom místě a stále ji doplňujte.

Pozor na koloběh jedů v přírodě

V zahradě nikdy nepoužívejte jedovaté nástrahy na hlodavce, ani na krtky. Veškeré jedy se z mrtvých těl zvířat opět dostávají do koloběhu vody, rostlin a zvířat a mohly by si zase najít cestu zpět až do vašeho těla. Na rakovinu umírá hodně lidí. Jedovatá chemie na tuto planetu nepatří.

Slimáci

Na slimáky nejlépe fungují kachny indičtí běžci, ale ne každý má chuť a možnost je chovat – vyžaduje to práci, oddělený výběh od záhonků, oplocené záhonky, koupací vodu atd. … Za nesprávných podmínek způsobí na zahradě mnohem více škody než slimáci. Kachny si pořizujte jen tehdy, pokud je toužíte chovat pro radost a pro vajíčka.

Přístup slimákům na záhony může ztížit okraj záhonu lemovaný nerezovým plechem. Pro různé varianty si zadejte na internetu do vyhledávače obrázků slovo „schneckenblech“. U nás se zatím tento výrobek nikde neprodává, ale každý klempíř to umí vyrobit. Plech musí být zapuštěný do země do hloubky 10 až 20 cm (podlézají půdou) a sahat do výšky 10 cm nad povrch. Horní okraj je třeba ohýbat v ostrém úhlu směrem ven.

Uvnitř záhonu se snadno daří vychytat již zabydlené slimáky do pivní pasti nebo půlky vydlabaného melounu (slupky) s nalitým pivem, případně je sbírat ráno a večer. Kolem jednotlivých sazenic dýní a jiných lákavých rostlin lze dát dočasně do kruhu stočený pás měděného plechu. Při kontaktu s mědí dostane slimák malý elektrický šok od náboje, který plech automaticky tvoří v kontaktu s půdou. Pivní pasti v celé zahradě, mimo oplechované záhony, fungovat nebudou, protože lákají svou vůní stále nové plzáky ze širého okolí. Mrtví slimáci také přitahují své živé kolegy, protože jsou kanibalové. Můžete je však vykvasit s kopřivami v sudu s vodou a zalít touto hnojivou směsí dýně. Existují i přípravky s parazitickými hlísticemi, kterými polejete zahradu a slimáky tím nakazíte.

Více článků z rubriky ZAHRADA na Dumabyt.cz.

Boj se slimáky je zdlouhavý a někdy i nákladný. K chemickým zbraním se raději neuchylujte, i když zrovna prohráváte. Finální řešení je vždy pouze jediné – uvést zahradu do harmonického stavu, včetně přirozených predátorů slimáka. Obojživelníci, ptáci, ježci, slepýši, užovky, střevlíci, dokonce i hlemýždi s domečkem žerou vajíčka slimáků... Jen trvá déle, než se jejich populace dostatečně zvýší. Zhruba po pěti a více letech intenzivní tvorby ekozahradní harmonie na velkých zahradách (nad 2 000 m2) slimáčí problémy obvykle ustanou, vzniklý ekosystém je umí lépe regulovat. Slimáci tam sice stále budou, ale škody budou výrazně menší. Na malých zahradách (o ploše kolem 500 m2) toho lze dosáhnout jen tehdy, pokud slimáky hubí i sousedé nebo máte kolem zahrady zeď, aby nemohli noví přilézat.

Jiný úhel pohledu

Myši ani slimáci nejsou v přírodě náhodou, jsou v podstatě užiteční a dobře načasovaní. Myši hloubí spoustu chodbiček ve zhutnělé chudé půdě, zničené koly traktorů či aut, používáním mechanizace, stavební činností, monokulturními rostlinami… Půdu kypří kořeny rostlin i půdní tvorové, od myší, krtků přes žížaly až po mikroskopické prvoky. Žížal ubylo vinou chemizované půdy bez humusu. Krtci se snaží, ale lidé jim také nejsou vděční. Příroda vždy vyvažuje deficity jednoho organismu jiným organismem. Myši jsou schopné tyto podmínky přežít, a tak kypření vzaly na svá bedra. Slimáci také kypří půdu, navíc ji velmi efektivně zúrodňují svými výkaly. Na loukách požírají dužnaté, pro ně chutné druhy, čímž zlepšují pestrost luk a pomáhají paradoxně slabším květinkám přežít. Slimáci nyní nahrazují pravidelné spásání luk různými druhy zvířat. Jsou také výživnou složkou jídelníčku některých ohrožených živočišných druhů.

Ekologické ponaučení

Pokud pomůžete vytvořit vhodné prostředí, příroda regulaci stavu myší a slimáků předá povolanějším druhům. Pro ně to nebude stres a hnus, ale pochoutka. Vždy mi dělá radost vidět spokojené kachny s plným voletem, které si právě pochutnaly na slimácích. Ti se pak promění v chutná kachní vajíčka a hnojivý trus, který následně používám pro pěstování náročných zelenin. Dokonce mám někdy slimáků nedostatek. Podobně se to děje i s divokými predátory. Od nich sice nemáme žádná vajíčka, ale také se o ně nemusíme starat, což má své výhody.