Stromy z pecek a jadérek

Chutnalo vám jablko, myrobalán, meruňka, švestka nebo broskev? Pokud jste neměli opravdu velký hlad, zbyla vám potom alespoň semínka – pecka nebo jadérka. Můžete se pustit do zajímavého dobrodružství a vypěstovat si z nich vlastní ovocné stromy.

Malá meruňka klubající se z trávy v „divoké školce“. Můžete ji nechat svému osudu, nebo kolem mulčovat posekanou trávou a život jí trochu zpříjemnit.

Obvykle se to nedělá, protože panuje přesvědčení, že z toho vyrostou plané stromy, jež mají nechutné, kyselé nebo žádné plody. Má zkušenost je naprosto jiná. Vysévám vlastní stromy už skoro dvacet let a ještě mi nevyrostlo nic, co by nebylo dobré. Naopak, většina stromků plodila poměrně brzy a plody byly velmi zajímavé. Hodně se vždy liší od plodu, ze kterého pocházelo semínko, ale to neznamená, že je něco špatně. V semínku se při klíčení probudí geny jeho rodičů (květ obvykle opylil pyl z jiného stromu) a mnoha dřívějších generací. Svůj vliv má také stanoviště a podmínky, kde semínko vyklíčí.

Vzniká tedy vlastně nová odrůda, zcela originální, jen ta vaše. Pokud byste chtěli zachovat původní odrůdu, ze které pocházel plod, museli byste strom množit vegetativně. To v praxi znamená řízkováním (u většiny druhů ovocných stromů se řízky neujímají), nebo roubováním a očkováním (běžná praxe). Generativně, tedy semeny, nelze zachovat stejnou odrůdu, stejně jako lidské děti nejsou kopií svých rodičů. Všechny známé odrůdy vyrostly nejdříve také ze semínka, ale potom už je ovocnáři množili jen řízkováním větviček.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Jak vypadá volně rostoucí broskvoň?

Jako keř. Rozvětvuje se přirozeně už u země, chrání si spodními větvemi kmen proti slunci, větru a okusu zvěří. Má větší odolnost a stabilitu než školkový výpěstek na vyšším kmínku. Na mé farmě v severních Čechách jsem zkoušel vysazovat mnoho odrůd roubovaných meruněk a broskvoní, ale jen několik z nich přežilo a spíše v daném klimatu, v chudší vyčerpané polní půdě živoří. Naopak stromy ze semen se mají čile k světu, mnohé plodí už čtvrtým rokem života. Jsou odolné, zdravé a chutné. Plody bývají obvykle menší, ale hojné, sladké a šťavnaté. Několik exemplářů má plody velké a velmi kvalitní.

Nesuďte stromek nikdy podle jeho prvních plodů. Semenáče překvapivě plodí třeba už třetím nebo čtvrtým rokem, ale jsou ještě malé na tvorbu kvalitní úrody. Dejte jim šanci několik sezon a uvidíte, že se plody zlepšují s mohutností stromku. Své stromky ze semen nestříhám, neřežu (pokud není poškozen zvěří nebo vichřicí) – příroda ví nejlépe, jak má pěstovat strom. Proč si přidělávat práci?

Výhody vlastních semenáčů

Kromě toho, že jsou zdarma a že je báječný zážitek pozorovat strom, jak roste od semínka, se najdou i další výhody. Semenáč se na rozdíl od roubovance lépe přizpůsobí místním podmínkám. Příroda provede hned v prvních letech selekci a vyřadí choulostivé jedince. Můžeme tedy například sít pecky různých broskví a meruněk a nestarat se o jejich původ a odolnost. Když jich vysejete víc, vždy nějaké semínko nevyklíčí nebo zahyne po vyklíčení, ale to, co roste dál, je to pravé. Můžete jich vysadit více poblíž sebe a další selekci provést později, podle chuti plodů.

Stratifikace semen

Myrobalány jsou pestré a chutné ovoce, které se snadno množí z pecek. Kolem silnic najdete spousty divokých odrůd do své sbírky.

Semínko většiny dřevin má v sobě zábranu proti klíčení, dokud nezažije zimu. To proto, aby mladý výhonek hned nespálil mráz, kdyby omylem vyklíčilo na podzim. Teprve po období chladu, když se oteplí, je připraveno klíčit. Můžete tedy sázet semínka hned po vyplivnutí z plodu ven do volné půdy nebo na záhon a vyklíčí vám automaticky až na jaře. Venku ale hrozí velké mrazy, hlodavci, sucho a plevel. Chcete-li mít jistotou, že semínka budou v bezpečí a pod kontrolou, můžete je takzvaně stratifikovat v lednici nebo chladném sklepě (bez mrazu). Smícháte je s mírně vlhkým pískem a v nádobě je vložíte do lednice. Můžete je také rovnou vysít do výsevního substrátu v květináčcích a do chladu dát i s květináčky.

Tam by měly být nejméně měsíc, maximálně od podzimu do jara. Třeba v únoru je vyndáte, ty z písku vysejete do sadbovačů za oknem, ty v květináčcích jen postavíte na slunný parapet, zavlažujete a čekáte. Mladé stromečky se vyklubou po pár dnech či týdnech. Po posledních jarních mrazech je můžete vysázet ven, do volné půdy, nebo je ještě do podzimu školkovat v domácí pěstírně. Dokonce je můžete i prvních několik let pěstovat ve stále větších květináčích. Jedlé kaštany doporučuji vysít do květináčů ihned po sklizni, do týdne po sesbírání pod stromem a umístit na chladnou chodbu nebo do sklepa. Teplota pod 10 °C jim nedělá dobře, stejně tak ani moc vlhko nebo sucho.

Síla hlubokého kořene

Ukázka kůlového kořene ořešáku. Kromě stability na horším stanovišti mu umožní dosáhnout i na hlubší vláhu.

Semenáč vypěstovaný přímo na místě nebo vysazený z květináče či sadbovače v prvním roce života si zachovává kůlový kořen. Ten je důležitý pro zajištění vláhy a živin z větších hloubek a pro kotvení stromu na méně příznivých stanovištích. Stromky koupené ve školkách nemají žádné vlastní kořeny, protože jsou roubované na podnožích (a podnože nemají kůlové kořeny). Nešly by přesazovat, takže jim je ve školkách záměrně zkracují a silný dlouhý kůlový kořen se do původní formy už neobnoví. Na ideálním stanovišti to moc nevadí, ale v horší půdě, na suchu a větru je kůlový kořen semenáče k nezaplacení.

Divoká školka pro meruňky a broskvoně

Pro extrémně chladné či suché podmínky se vám může hodit následující metoda. Vytvoříte již od semínka drsné podmínky pro přírodní výběr té nejodolnější meruňky či broskve – necháte semínka ukázat, jaké geny odolnosti v nich dřímají. Tuto metodu jsem se naučil od jednoho přítele ovocnáře.
Do louky či trávy zatlučete řadu kůlů. Mezi ně do země kladívkem zatlučete velmi blízko sebe do řady pecky z broskví či meruněk. Můžete je vysévat hned po konzumaci plodu, nebo až na podzim. Při výsevu na jaře by měly být již stratifikované v lednici pro lepší klíčení.

Úspěšný výsev arónie. Semínka jsem před stratifikací zbavil dužniny v mixéru, na pomalejší otáčky.

Louku kolem normálně kosíte, jen kůly vám vyznačují několik centimetrů široký proužek s výsevem, který zůstane nekosený. Některé stromečky začnou růst již počátkem léta, jiné mohou vyklíčit později nebo dokonce až příští rok. Konkurenci trávy a nesnadné podmínky přežijí jen nejsilnější jedinci, obvykle do dospělosti zbude jen jeden „superodolný“. Jeho potomci budou tuto vlastnost také nést hrdě v sobě. Stromek začne plodit možná později a poroste zpočátku pomaleji než kolega v dobrých podmínkách, ale jeho životnost bude úměrně delší. Mnoho z těchto semenáčů může mít plody menší, než na jaké jsme zvyklí, ale obvykle jsou dostatečně chutné. A jakožto divocí šlechtitelé očekávejte i příjemná překvapení!