Pečujte o dobré zdraví zahrady

Nezbavujte se cenného organického odpadu a kompostujte. Kompost je jeden z hlavních přírodních prostředků ke zlepšování půdy a pečuje o dobré zdraví zahrady.

Dříve nebo později se každý majitel zahrady začne potýkat s likvidací zeleného odpadu. Byla by velká škoda, pokud by skončil na veřejné skládce. Správným zpracováním lze získat velmi kvalitní a osvědčené přírodní hnojivo. Pokud se pro založení kompostu rozhodnete, zvažte nejprve všechna kritéria, podívejte se do odborné literatury, navštivte specializované prodejny a spojte se s profesionály v oboru (např. Ekodomov).

Tip

Zelený odpad do kompostu prosypávejte mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem – předejdete tak následnému nepříjemnému zápachu, který vzniká při procesu kysání. Používá se asi 3 kg vápna na 100 kg hmoty.
Zralost a kvalitu kompostu nejlépe poznáte tak, že ho namícháte se zeminou v poměru 50 % ku 50 % a do směsi vysejete řeřichu. Pokud začne zdárně růst a nemá namodralý odstín, získali jste hnojivo v patřičné kvalitě.

Kam s ním

Nejprve je třeba zvážit, zda máte na zahradě vhodné místo. Správně založený kompost sice nezapáchá, ale mohl by vzbudit nevoli vašeho souseda. Nejlépe je vybudovat chráněné stinné místo oddělené od okrasné zahrady třeba řadou habrů, nebo vytvořit plot z listnatých neopadavých keřů. Nejoblíbenější je právě habr, neboť je takřka neprůhledný po celý rok. Staré listy pouze zhnědnou, ale na větvích zůstanou. Poměrně snadno se tvaruje a daří se mu téměř všude. Roste v půdách kyselých i zásaditých, spíše sušších, ale toleruje i vysokou spodní vodu.

Co do kompostu patří a co nikoli

Do kompostu patří drcená sláma, drcená kůra a větvičky stromů, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina, rašelina, mleté pálené vápno, slupky ze zeleniny.
Do kompostu nepatří kořeny košťálovin, plesnivé seno a potraviny, citrusové plody, tráva od frekventovaných silnic, kvetoucí plevele nebo jejich vytrvalé oddenky, části nemocných rostlin, zbytky masa a kostí.

Při oddělování kompostu od okrasné zahrady myslete i na to, že jej budete udržovat a doplňovat. Neměl by tedy být v těsné blízkosti sousedů, ale ani příliš daleko od zdrojů odpadu. Nejlépe v dosahu kuchyně a zeleninové zahrádky. Pak lze bez složitého transportu spotřebovávat natlučené ovoce, přebytečnou zeleninu, části rostlin a keřů, zbytky nejrůznějších plodů, zeminy apod. (viz rámeček).

Zakládáme kompost

Alena Pobudová, OBI Praha-Štěrboholy

Kompost založíme na podzim, na stinném a před pohledy krytém místě, na udusané půdě, pod stromy.
Základní vrstva: hrubší materiál (drcená kůra či větvičky stromů nebo sláma)
Prostřední vrstva: směs rostlinných zbytků a odpadků (slupky zeleniny, posekaná tráva, nekvetoucí plevele, listí) s vhodnou zeminou v poměru 5:1. Pro zvýšení obsahu dusíku můžeme přidat chlévský hnůj.
Vrchní vrstva: 5 cm zahradní zeminy

Alena Pobudová • Kompost by neměl být vyšší než 1,5 m. Hromadu nesešlapujte, aby byla vzdušná a zrání probíhalo bez problémů. Kompost potřebuje pro zdárné tlení 40–60% vlhkost, nezapomínejte proto na zalévání.
• Kompost nezakládáme v blízkosti pitných a vodních zdrojů (min. 10 m od studny). Poškozování navršeného kompostu předejdeme ohrazením všech stran.
• Pro snazší přípravu materiálu použijte zahradní drtiče odpadu. Takto zpracovaný materiál tlí v kompostu velmi rychle.
• Nikdy neukládejte na kompost příliš vysokou vrstvu posekané trávy; vždy ji prokládejte hrubším materiálem (kůra, sláma, drcené větvičky), který zajistí potřebný přívod vzduchu nutný pro činnost bakterií.
• K vytvoření správné směsi míchejte „zelené“ a „hnědé“ odpady, tedy rostlinné s vysokým obsahem dusíku a hnědé, tj. dřevité a suché zbytky rostlin, které mají vysoký obsah uhlíku. Důležité přitom je, aby se vrstvy „zeleného“ a „hnědého“ odpadu pravidelně střídaly.
• Ke zlepšení tlení můžete použít tzv. urychlovače kompostu, které lze běžně koupit v obchodech.
• Zakrytím kompostu zabráníte zbytečnému vypařování vody. Nedoporučuje se provádět výsadbu rostlin (např. tykví) přímo na kompost – odebírají z něj potřebné živiny. Vysazujte je raději v jeho okolí.
• Pro menší zahrady lze využít plastových kompostérů, které zajistí rychlé a skryté zpracování kompostů. Kompostéry bez dna zajišťují možnost přístupu žížal.
• Uvnitř správně založeného kompostu vznikají teploty až 60 °C. Aby docházelo ke stejnoměrnému zpracování materiálu, občas kompost přeházejte. Správná chvíle nastává, když hromada klesne na polovinu své původní výšky. V zimě však s materiálem nehýbejte.
• Při správném počínání získáte kvalitní kompost přibližně za 12 měsíců od jeho založení. Rostliny nikdy nevysazujte do čerstvého kompostu, ale do směsi v poměru 1:1:1 se zahradní zeminou a pískem.
• Na jaře využívejte kompost k hnojení záhonů (6–8 kg/1 m2). Mělce
jej do půdy zapravte hráběmi.

Tisíc a jedna možnost

Můžete si založit vlastní ohrazený kompost nebo si koupit speciální „bednu“ různých tvarů a velikostí. Velikost kompostéru záleží na možnostech a velikosti zahrady, ale rozhodně by – vzhledem ke zdárnému průběhu rozkladu – neměl zaujímat menší plochu než 1 m2. Zásobníky na kompost by v každém případě měly stát na propustné půdě, nesmějí být nikdy zespodu utěsněny. Kompostér musí mít otvory na všech stranách, aby se vzduch dostal do jádra kompostu. V nabídce firem najdeme kompostéry dřevěné, drátěné i plastové. V případě dřeva radí zahradníci ochranný nátěr nebo fólii. U drátěného pletiva vykládají stěny lepenkou nebo netkanou fólií. Variabilnější jsou plastové kompostéry. Výhodou je, že můžeme kompostovat třeba i na balkoně.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

V OBI doporučují pro urychlení procesu zrání použití termokompostérů. Ten se naplní jednorázově až po okraj směsí materiálu připraveného ke kompostování a další materiál se již nepřidává. Přibližně za dva měsíce se vytvoří kompost použitelný ke hnojení. Z toho vyplývá, že pro takovéto zpracování materiálu budete potřebovat místo, kde budete vyzrálý kompost skladovat, a místo pro přípravu kompostové směsi. Tento systém se zdá být poněkud komplikovaný, ale zaručuje možnost rychlého zpracování kvalitního kompostu – není třeba čekat 12 měsíců. Objem a počet termokompostérů je třeba vždy přizpůsobit množství odpadu, který vznikne během jedné sezony.