Zahrada se všemi barvami duhy

Založení zahrady souběžně s počátkem stavebních prací bylo možné proto, že nový dům vznikal na místě starého venkovského statku. Hlavní členění parcely bylo dáno, pozemek byl navíc z bočních stran ohraničen cihlovými zdmi.

„Dům jsme koupili před šesti lety jako ruinu,“ vypráví paní Lenka a pokračuje: „zůstat mohla pouze jedna zeď, zbylé bylo nutné strhnout. Takže je to vlastně novostavba. Zahradu jsem začala budovat hned po koupi pozemku, čistila jsem ho od suti, zárostů a plevele. První trvalkové záhony jsem zakládala po stranách pozemku podél zdí, kam nezasahovala stavba. Postupně jsem pak osazovala další plochy.“

„Když byl dům hotový, nebyl před okny holý pozemek, ale pěkný výhled. Po dokončení hrubé stavby jsme upravili postupně terén a já mohla začít tvořit i vnitřní část zahrady. Zídky a terásky mi pomáhal stavět manžel, využili jsme pro ně kámen ze stavby. Nakonec jsme upravili střední část zahrady, “dodává.

Vodní oko uprostřed

Uprostřed pozemku je trvalkový záhon, ale pravou dominantou je rybníček. Útulnost mu dodávají rozevláté traviny a kvetoucí trvalky, na straně od vstupu do zahrady ho lemuje skalka. Umístění vodní plochy uprostřed dvora není náhodné. „Rybníček vznikl na místě po původním hnojišti, dům býval zemědělskou usedlostí. Když jsme ho koupili, byla tu jáma, kterou manžel prohloubil a napustili jsme ji vodou. Jezírko jsme obložili nasucho kameny z původního domu a já jsem břeh osázela.“ 

Rybníček je pouze napuštěný, nemá žádný přítok. Lemují ho zmíněné trávy, ale je zde i převislý modřín, ginkgo biloba, třezalka, mahon, nechybějí hosty a také kvetoucí trvalky – kopretiny, konvalinky, které tvoří předstupeň keřům v pozadí. Celek pak působí plasticky.

Po vzoru anglických zahrad

Zahrada od počátku nevznikala náhodně, majitelka měla jasnou představu o tom, jak by měla vypadat. „Chtěla jsem spíše přirozenější zahradu, přirovnala bych ji k anglické, nechtěla jsem tvarovat či stříhat, protože péče o tak rozlehlý pozemek by pak byla velmi náročná. Vyhovuje mi zahrada bezúdržbová, která je pěkná, i když jí nevěnujete veškerý svůj čas. Vybírala jsem proto nejenom kvetoucí rostliny, ale i konifery, listnaté stromy a keře, pro vzdušnost a oživení trávy, a to vše tak, aby spolu rostliny vzájemně fungovaly, propojily se do sebe a zabraly okolní prostor, kde se tak nemůže šířit plevel.“ 

Vše se podařilo, někde s využitím mulčovací kůry, jinde černé textilie. Koncepcí i výběrem rostlin přizpůsobila majitelka zahradu svému záměru, a to včetně zalévání. „Zalévala jsem pouze na začátku, než rostliny zakořenily, dnes už to není nutné, zalévám pouze, pokud je opravdu velké horko.“

Všechny barvy duhy

Zahrada je opravdu pestrá a kvete kromě zimy v každém ročním období. Vedle jehličnanů – tújí, borovic, smrků či modřínů, jsou zde i kvetoucí keře – cesmína, karyopteris, hortenzie, šeřík, vajgélie či ibišky, kolem zdí jsou vysazeny buxusy, levandule, růže, po zdi se pne plamének, akébie, která zjara kvete a krásně voní, a trubač, jako podsadba zde slouží bylinky – oregano, tymián či meduňka. U stěny naproti domu je vysazen liliodendron. Jehličnany i listnáče jsou vybírané podle habitu i barvy, díky tomu nesplývají v jednolitou zelenou plochu, ale jsou barevné, i když nekvetou. Pozemek, který je vlastně rozlehlým dvorem, uzavírá stodola s novou střechou a popínavkami – především břečťanem.