Vertikální zahrada ladí s architekturou domu

Majitelé pozemku o rozloze téměř 1 000 m2 neměli žádnou konkrétní představu a plně se spolehli na práci profesionálů. Vybrali si dobře: architektem této impozantní zahrady je Drahoslav Šonský a realizátorem František Ryvola. Inspirátorem v oblasti vertikálních zahrad se stal proslulý francouzský botanik Patrick Blanc.

Důraz na dobrý projekt

Drahoslav Šonský navrhl zahradu, která splňuje všechny požadavky pro celoroční užívání a zároveň může být i atraktivním místem pro setkávání podnikatelů. Citlivý přístup k prostředí se pojí s dokonalými znalostmi botaniky. Kompoziční řešení se drží přírodních zásad, jež zaručují celoroční zajímavost prostoru a zachovávají jeho přirozenou krásu. Zvoleným rostlinám uvedený režim maximálně vyhovuje, zejména co se týče podrostového patra. Vše bylo vymyšleno tak, aby byl návštěvník postupně vtahován do prostoru a otevíraly se před ním stále nové a nové vizuální podněty.

Snahou realizátora bylo ponechat na pozemku co nejvíce původních stromů, ale nakonec zůstal pouze starý ořech jako dominanta zahrady, několik modřínů a statná borovice vejmutovka. Špalíry třímetrových tújí, na kterých majitelka původně trvala, musely být vykáceny, protože byly napadené molovkou zeravovou. Zásadně se změnily veškeré dispozice zahrady a kromě rozmanité flóry přibylo i reprezentativní koupací jezírko s vertikální zahradou, která dokonale zakrývá nově postavenou garáž.

Odlišně organizovaná je také přední část zahrady, která zaujme zajímavým řešením takzvaných parterových rostlinných čtverců a prací s kameny. Nároky na pobytovou zahradu hotelového typu s terasou, lehátky, slunečníky a lavičkami splňuje i nová stromová kostra. Architekt ji navrhl tak, aby nestínila trávníkům a nebránila v opalování na přímém slunci.

Račte vstoupit do ráje

Vstupní parter je pečlivě upraven výsadbou stálezelených rododendronů a azalek a doplněný cibulovinami (zvláště výrazný je fialovomodrý ladoník), trvalkami a solitérními dřevinami (zejména Picea omorika). Půdopokryvné kultivary se nacházejí uvnitř pečlivě střiženého trávníku navazujícího na prostornou terasu, jakožto prodlouženou část obýváku rodinné vily. Parterové čtverce známé ze zámeckých zahrad jsou složené se zimostrázu (Buxus sempervirens) a růží (zejména Rosa 'Heidetraum‘) a střídají se s levandulí (Lavandula officinalis) a tisem (Taxus baccata). Vše jako by hlídal téměř dvoumetrový, na několika místech provrtaný kámen (zkameněné dřevo) obsypaný též do tvaru čtverce zářivě bílými valouny. Kompozici dotváří výrazný japonský javor v rohu (Acer palmatum) podsázený bohyškou (Hosta). Zeď je tady pokryta břečťanem a dále lemovaná špalírem čerstvě vysázených buxusů a tisů. Ve stinné části se kromě stávajících modřínů (Larix decidua) a javoru mléč (Acer platanoides) nachází i menší úsek vřesoviště. Náročné japonské azalky a kultivary rododendronů nabízejí bezpočet barev a možností. Většina z nich obklopuje pergolu a je stíněna statným ořechem a několika platany. V této části zahrady najdeme také zastíněné romantické lavičky, židle a stolky pro práci v přírodě. Kameny a pískovcové schodiště nás zavedou až k velkému kamennému ohništi s posezením.

Členění a funkce zahrady

„Zahrada musí být krásná nejenom z okna domu, ale také z každého svého koutu. Musí mít v sobě velký energetický náboj a obsah podle ročních období,“ vysvětluje František Ryvola. „Formální část zahrady, jak vidíte, je stálezelená, na jaře nádherně kvetou azalky a cibuloviny, v létě vykvetou růže, levandule a letní trvalky, na podzim rostliny v koších a rododendrony, u jezírka ožívají rostliny, trávy a vřesy. Vedle rododendronů se v zahradě nachází i velké množství zajímavých dřevin, které se vybarvují v paletě zlatých, oranžových a šarlatových odstínů… Pořád se něco děje, střídají se barvy a zahrada žije…“

V létě může tato bohatě komponovaná pobytová zahrada s nádherně osvětleným koupacím jezírkem, lehátky, slunečníky a nezbytnými chrliči vody dokonce plně nahradit i daleké prázdninové letovisko.

„Ke kompozicím vertikálních zahrad přistupuji většinou intuitivně. Učím se od těch nejlepších, ale rád také experimentuji. Často jezdím do Francie a pozoruji, jak to Patrick Blanc dělá. Rostliny, které byste normálně zasadili do země a sledovali jejich přirozený vývoj, se na vertikální zahradě v různých koutech světa chovají úplně jinak. Důležitý je cit a zkušenost. Tato zahrada je opravdu výjimečná a řekl bych, že jedna z mých nejlepších,“ dodává spokojeně František Ryvola. Stejného názoru jsou i majitelé, kteří v současné době uvažují o tom, že by starý dominantní ořech nahradil ambroň (Liquidambar styraciflua). Nesmí ovšem příliš narůst, aby nezastínil trávníky.