K nejžádanějším orchidejím současnosti patří bezesporu rod Phalaenopsis. Jméno bychom mohli přeložit jako „podobný motýlu“. Mohlo by sice patřit více druhům orchidejí, ale pro Phalaenopsis bylo zvoleno přímo znamenitě. Celkem 61 druhů obývá obrovskou oblast počínaje Srí Lankou a jihem Indie přes tropickou Asii, Filipíny a velké Tichomořské ostrovy až po Novou Guineu a přilehlou oblast Austrálie. Původní botanické druhy běžně v květinářství nekoupíte, nabízejí se spíše na specializovaných výstavách a burzách. 
Velkokvěté, barevné, bohatě kvetoucí rostliny jsou téměř vždy komplikovaného hybridního původu, vyšlechtěné nejen ke kráse, ale také k určité odolnosti (bytové podmínky, sušší vzduch a drobné pěstitelské chyby). Rodiče těchto složitých kříženců pocházejí z nížinných deštných lesů, kde žijí jako epifyty v korunách stromů, vždy lehce zastíněné listím, s kořeny přichycenými ke kůře. Základními podmínkami úspěšného pěstování je tedy trvale pokojová teplota bez poklesů pod 18 °C, dostatek světla, ale nikoli přímé slunce, které poškozuje listy, a pravidelná mírná zálivka. Všechny druhy rodu Phalaenopsis jsou orchideje bez pahlíz, jejich zásobními orgány jsou sukulentní, masité, kožovité až chrupavčité listy a silné kořeny. Zalévat je proto musíme (většinou mlžením) i v zimě, pouze snížíme frekvenci zálivek a množství vody. Dbáme, aby listy (zvláště v úžlabí) nezůstávaly trvale vlhké, jinak hrozí bakteriální nebo houbové infekce.
Zajímavosti |
| Phalaenopsis gigantea z nížinného lesa na Borneu má pět až šest převislých zelených listů, které mohou dorůst délky téměř 70 cm a šířky 25 cm. |
|
Phalaenopsis schilleriana z nížinného tropického lesa na Filipínách může mít na silných rostlinách větvený květní stvol až metrové délky. Květů bylo zaznamenáno až 250 během jednoho kvetení. |
Krasavci z přírody
Původní druhy rodu Phalaenopsis lze rozdělit na několik skupin. Poměrně mohutné velkokvěté druhy, jako například P. aphrodite, P. philippinensis nebo P. schileriana jsou základními rodiči moderních hybridů. Největší květy z nich má Phalaenopsis amabilis. Druhou skupinou jsou drobnější botanické druhy s malým počtem poměrně velkých květů. Patří k nim například nádherný P. violacea, jeden z módních druhů ze začátku minulého století, dále pak P. venosa, P. cornu-cervi a jiné. Druhy s malými listy i květy P. lobbii, P. lindeni nebo P. gibbosa vyhledávají jak sběratelé miniaturních orchidejí, tak i šlechtitelé maličkých drobnokvětých odrůd. Mnohé z původních druhů však patří mezi velmi vzácné až v přírodě kriticky ohrožené. Pěstuje je pouze několik botanických zahrad a specialistů.
Jak se starat o Phalaenopsis |
|
• Rostlinu umístěte na světlé místo, ale nikdy na přímé slunce. Snadno se spálí listy. |
Pěstování
Nejdůležitějším pravidlem pro pěstování všech orchidejí je stálý odtok vody z květináče – téměř žádná orchidej nesnese, aby stála kořeny v misce s vodou. Častou chybou je zimní průvan – stačí chvilka mrazivého vzduchu, proudícího na rostlinu, a za pár dní svěsí listy a postupně odumře. Rostliny přesazujeme nejlépe po odkvětu. Nádobu zvolíme o trochu větší, než je ta, ve které jsme rostlinu koupili (v pěstírnách se intenzivněji hnojí a substrát bývá často rozložený). Vhodné jsou plastové neprůhledné květináče s hodně velkými odtokovými otvory, které se neucpou. Průhledné květináče jsou módní záležitostí, v bytě většinou nevadí a lze snadno kontrolovat kořeny, zda netrpí hnilobou nebo plísní. 
Ve skleníku a v hodně vlhkém prostředí však často vnitřek průhledného květináče zaroste řasami a mechy natolik, že stejně neuvidíte nic než zelenou barvu. Hliněné květináče mají jednu nectnost – přichycené kořeny nejdou tak dobře uvolnit jako z hladkého plastu a při přesazování se častou ulámou a poškodí. Přesazujeme tehdy, pokud se rozpadá substrát, nejpozději však za dva roky. Ačkoli jsou tyto orchideje v přírodě téměř vždy epifyty, pěstují se jako hrnkové rostliny.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
K přesazování používáme kousky borové, piniové nebo topolové kůry (o velikosti 1–3 cm). Můžeme přidat i kousky dřevěného uhlí. Velmi dobře však rostou i navázané na větev. Hnojíme od jara do podzimu 1–2x měsíčně zálivkou nebo postřikem na list, hnojení vynecháváme pouze během zimních měsíců. Používáme hnojiva určená na orchideje.
Pěstovat orchideje není žádná věda. Je třeba plně respektovat potřeby rostliny, ale současné hybridy jsou pro moderní byty šlechtěné, a pokud neuděláte nějakou zásadní chybu, budou vám orchideje dělat radost a pravidelně pokvetou.
Poslat Messengerem
