Splnit podmínky požární bezpečnosti je totiž nezbytně nutné nejen v projektové, ale i v realizační fázi stavby a následně při jejím užívání. Odborné stanovisko k požární bezpečnosti se tedy stalo nedílnou fází díla, ovlivňující jeho výslednou podobu od umístění přes architektonické a dispoziční řešení až po volbu konstrukcí, materiálů a výrobků. O rozhovor jsme požádali technika požární ochrany pana Miroslava Hurta.
Hasiče, stejně jako policisty nebo záchranku většinou voláme, až když jsme v úzkých. Vy však působíte také a možná především v oblasti prevence. Tedy PŘED případnou neblahou událostí.
| Odborník |
| Miroslav Hurt |
|
V požární ochraně působil od roku 1978 jako hasič v ZPÚ Poldi Kladno (profese – strojník, velitel družstva, velitel směny a náčelník strojní služby). Od roku 1994 pracuje jako požární a BOZP technik. |
Čeho všeho se ve vztahu ke stavbě a jejímu užívání tato činnost týká?
Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny plnit povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti (§ 2 zákona 133/1985 Sb. – zákon o požární ochraně). Odborně způsobilé osoby v požární ochraně (dále PO) kontrolují dodržování předpisů o požární ochraně a zajištění těchto objektů pomocí věcných prostředků požární ochrany (např. hasicí přístroje). Dále vypracovávají dle požadavků zákona jeho prováděcí vyhlášky (vyhl. 246/2001 Sb.) a dalších platných předpisů v PO dokumentaci pro daný objekt (např. začlenění objektu dle požárního nebezpečí, požární řády, požární poplachové směrnice atd.).
To vše se vztahuje na podnikatele, ale co obyčejný občan? Součástí žádosti o územní řízení a následně stavební povolení nebo ohlášení je také dobrozdání hasičů. Většina stavebníků ovšem nad tímto požadavkem nechápavě kroutí hlavou…
Stavební úřad požaduje po stavebníkovi vyjádření hasičů, že – v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.) – nedojde při stavbě k porušení požárních předpisů. Tento dokument vypracovaný osobou odborně způsobilou v PO je součástí projektové dokumentace a nazývá se Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ).
Co všechno požárně bezpečnostní řešení zahrnuje, čeho se týká a kdo je oprávněn je vykonávat?
Požárně bezpečnostní řešení obsahuje návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska předpokládaných odstupových vzdáleností, údajů o navržené technologii a používaných (skladovaných) látkách. Zároveň řeší příjezdové komunikace, nástupní požární plochy pro požární techniku, zajištění požární vody nebo jiných hasebních látek, dále předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými bezpečnostními zařízeními, zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu a grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových vzdáleností a zmíněné příjezdové komunikace…
Je z vašeho hlediska nějaký rozdíl mezi novostavbou, rekonstrukcí staršího objektu, změnou užívání stavby nebo nejrůznějšími svépomocnými úpravami bydlení?
Pokud je uděleno stavební povolení k provedení novostavby, přestavby – rekonstrukce objektu nebo je nahlášena změna užívání, musí být na objekt zpracováno PBŘ. Při úpravách objektu svépomocí musí majitel dbát, aby při úpravách nedošlo k porušení požárně bezpečnostních předpisů.
Jaký je vlastně rozdíl mezi kontrolou, prohlídkou a revizí? A jsem vůbec povinen umožnit třeba právě hasičům vstup do svého domu?
Požární kontroly se dělí na kontroly prováděné Státním požárním dozorem (SPD), ty hlásí tento úřad 7 dní před jejich zahájením. Další kontroly se týkají dodržování předpisů o PO a provádějí se formou preventivních požárních prohlídek, prohlídky provádí odborně způsobilá osoba v požární ochraně. Cílem těchto prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu. Četnost vychází ze začlenění objektu podle stupně požárního nebezpečí. Dále se provádějí kontroly hasicích přístrojů a požárních hydrantů – 1x ročně. Tyto kontroly se týkají především bytových domů a nebytových objektů, vlastníci rodinných domů tuto povinnost nemají, záleží na jejich vlastním uvážení.
Termín revize se v PO nepoužívá, setkáme se s ním např. při revizích hromosvodů, elektro, tlakových nádob atd. Hasiče na svůj pozemek nebo do objektu musí vlastník pustit jen při zdolávání požáru, popř. při provádění jiných záchranných prací.
| Více dodavatelů najdete na webu iStavInfo ZDE. |
V současné době je velmi aktuálním tématem výměna zastaralého způsobu vytápění nebo topného zdroje za nový. Nezbytná revize je jen záležitostí kominíků, nebo i hasičů?
Při přechodu z pevných paliv na plyn je třeba provést vyvložkování komína žáruvzdornými vložkami. Kontrolu komínů provádějí v souladu s Nařízením vlády č. 91/2010 kominíci. Provedou vyčištění komínového průduchu, komín prohlédnou kamerou, zkontrolují těsnost kotle na únik plynu a vystaví zprávu o kontrole. Hasiči jen doporučují, aby hořlavé látky (hlavně v půdních prostorách) byly umístěny nejméně 1 metr od vnějšího povrchu komínového tělesa.
Vraťme se ještě k prevenci a bezpečnosti – je vybavení rodinného domu požárním hlásičem a hasicím přístrojem povinné a jaký „hasičák“ si případně pořídit?
Novostavby kolaudované po roce 2008 musí být podle přílohy 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. vybaveny požárním hlásičem a práškovým hasicím přístrojem s hasební schopností 34A. Té odpovídá práškový přístroj PG6.
Poslat Messengerem
