Důležitou roli při výběru vytápění stále hrají elektřina a zejména plyn, který využívají asi 3/5 českých domácností. Samotné vytápění plynem přináší mnohé nesporné klady – pohodlí, vysokou výhřevnost (plyn má vyšší energetický obsah než tuhá paliva), jednoduché ovládání. Současné plynové kotle využívají buď nízkoteplotní nebo kondenzační techniku. Vyrábějí se od výkonu kolem 5 kW, jejich účinnost přesahuje 90 %, u kondenzačního kotle dokonce více než 100 %.
A elektřina? Řadu lidí odrazuje hlavně cenou, přesto má tento způsob vytápění mnohé přednosti. Kupříkladu energie proudí i do těch nejzapadlejších koutů republiky, elektrická kamna nebo přímotopy jsou levnější než plynová zařízení, lze využívat dvoutarifní sazby apod. Přesto se zákazníci obávají stoprocentní závislosti na veřejné síti a trápí je i cenová „rozkolísanost“ elektřiny.
Majitelé rodinných domů tedy v poslední době stále častěji pošilhávají po dřevu (místně dokonce po uhlí). Bohužel se ovšem ukazuje, že většina provozovaných topných zařízení je dávno za zenitem a modernizace probíhá pomaleji, než se čekalo. Trh přitom nabízí špičkovou techniku i zařízení. Z hlediska prodejů dnes největší úspěch zaznamenávají kotle na biomasu.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Ještě dva roky… a konec
K postupné modernizaci topných systémů přispívá novela Zákona o ochraně ovzduší (Zákon č.201/2012 Sb.), která po domácnostech provozujících nevyhovující kotel striktně požaduje výměnu. V termínech od roku 2014, 2018 a 2022 zakazuje prodej a použití nejméně technologicky vyspělých zařízení. Tu udávají emisní třídy dle ČSN EN 303–5 na stupnici 1 (nejhorší) až po 5 (nejlepší), přičemž kotle 1. a 2. emisní třídy se dnes už nesmějí prodávat. Ve hře jsou ovšem desítky tisíc (uvádí se, že normu nesplňuje asi 150 tisíc provozovaných kotlů) stávajících zařízení. Nicméně mladší generace stavebníků, ale i prozíravějších provozovatelů zastaralých kotelen hledá alternativu. A mnozí pak vsadí právě na biomasu. Důvod? „Rozhodně je k tomu nevede jen novela zákona,“ tvrdí předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. „Nárůst v prodejích těchto zařízení je důsledkem toho, že tyto kotle jsou čisté, ekologické a zároveň komfortní.“
Kde víc zvoní cirkulárky?
V obcích, které protínají plynovody, se lidé logicky přiklánějí spíše k plynové přípojce, zatímco dřevo používají jen v doplňkových zdrojích tepla, případně k navození atmosféry. Naopak na vesnici, na samotách nebo v místech, kam plynovod s největší pravděpodobností nikdy nedorazí, lidé inklinují více ke dřevu. Vytápění dřevem (dřevěnými a jinými rostlinnými produkty) představuje optimální variantu hlavně pro objekty s tepelnými ztrátami do 16 kW. Samotné vytápění kusovým dřevem se pak hodí hlavně pro domy s výkony 5 až 15 kW (roční náklady do zhruba 25 tisíc Kč), vyšší výkon už z dřevníku polyká přespříliš. Pro představu: z 1 kg dřeva lze získat asi 4 kW výkonu, což v domě s vypočítanou tepelnou ztrátou 25 kW přestavuje asi 5 až 6 kg dřeva/1 hodinu).
Existují i jiné možnosti, například dřevěné brikety, pelety, peletky atd. Jedním z argumentů, proč právě „polínka“, je i jejich nižší cena a celkový růst cen paliv. Kupříkladu cena zemního plynu vzrostla za posledních deset let asi o 70 %, elektřiny asi o 40 %, ovšem u dřevních pelet jen o 12 %. Čím to? Cena dřeva totiž není navázána na ropný průmysl…
Kotle na dřevo a peletky
Většina běžně užívaných teplovodních kotlů používá takzvané pyrolýzní spalování, kdy dřevo v tepelně izolované násypce odhořívá s omezeným množstvím primárního vzduchu, takže vzniká převážně oxid uhelnatý (CO) a různé plynné produkty rozkladu pryskyřic. Horké plyny pak postupují do keramické spalovací trysky v dolní části kotle, kam se přivádí předehřátý sekundární vzduch a kde se při vysoké teplotě spalují. Tepelný rozklad dřeva produkuje poměrně nízké emise. Pokud ale výkon kotle poklesne pod určitou mez (zhruba 40 % nominálního výkonu), zplyňovací proces se přeruší, výkon poklesne, kotel začne dehtovat a procento škodlivých emisí se dramaticky zvýší. U kotlů na peletky si přísun a dávkování paliva hlídá automatika (peletky se spalují bez zplyňování).
Základem je kvalitní palivo |
|
Kubík tvrdého buku vyjde na 1 000 až 1 200 Kč, za stejné množství odřezků z pily dáte asi 700 Kč (místně se sumy liší). Taky můžete vyrazit za hajným, podepsat fakturu nebo mu podstrčit láhev. Případně tajně vyrazit do lesa, kde se ovšem nadřete, hrozí vám postih a s mokrým dřevem stejně zatopíte až napřesrok. Nabízí se také alternativa vytápění automatizovanými kotli (výkon kolem 100 kW) na hotové produkty – brikety, pelety a peletky s možností dodávky až do domu. |
Stojí za pozornost
Řeč je o zplynovacích kotlích na dřevo s ručním plněním, nebo automatických kotlích na pelety. Pokud je sklad pelet propojen s kotlem dopravníkem, netřeba se starat – provoz je prakticky bezobslužný. Kvalitní kotle na biomasu navíc splňují požadavky na 4. nebo nejlepší
5. emisní třídu. Pojďme se podívat na nabídku některých renomovaných značek.
Nový zákon a emisní třídy kotlů |
|
Okolo možných sankcí za nedodržení zákonných předpisů panují nejasnosti a kdekdo si stanovená pravidla vykládá po svém. Pravda je následující: od 1. 1. 2017 platí povinnost předložit příslušným úřadům revizi s vyznačením emisní třídy kotle. První revize je tedy povinná už do 31. 12. 2016, další pak jednou za dva roky. Odhadovaná cena revize činí asi 1 500 korun, součástí by mělo být i seřízení kotle. Novela zákona směřuje k prodeji výrazně provozně hospodárnějších a účinnější kotlů, které budou vypouštět řádově méně emisí. Kotle na uhlí v 1. třídě emitují CO běžně okolo 9 mg/m3, kotle 4. třídy budou moci emitovat max. CO na úrovni 1 mg/m3. Emisní třída kotle musí být uvedena v technické dokumentaci nebo na příslušném štítku. A cena? Kupříkladu zplynovací kotle na kusové dřevo, splňující 3. a 4. třídu, zhruba od 35 000 Kč, cena automatických kotlů na pelety ve 3. a vyšší třídě se pohybuje od 60 tisíc korun nahoru. |
Z produktového menu
Kupříkladu Atmos rozšířil nabídku automatických kotlů o kotel D80P na dřevěné pelety v nejvyšší 5. emisní třídě se jmenovitým výkonem 80 kW. Novinku pro topnou sezonu 2014/15 představuje i automatický kotel Biopel 20 s regulovatelným výkonem od 6 do 20 kW a účinností 93 %. Inovoval i Viadrus, od něhož si můžete pořídit automatický kotel Hercules DUO pro spalování uhlí a dřevních pelet. Kotel splňuje kritéria 4. emisní třídy a podle počtu článků si můžete vybrat z výkonové řady 20 až 35 kW (nejnižší výkon s regulací od 6 kW). Dakon připravil přestavbové sady (peletový hořák, šnekový podavač, keramické cihly a zásobník paliva 190 l) pro kotle DOR 24 a DOR 32, které s automatickým podáváním splňují 4. emisní třídu. Pod značkou Verner byste našli léty prověřený automatický kotel na biomasu A251. Vyrábí se ve výkonech 25 a 48 kW. Pod značkou Licotherm ve verzi AM24 BIO najdete kotel z Agromechaniky Lhenice, což je zařízení 4. emisní třídy s výkonem 24 kW.
Poslat Messengerem
