Při nástupu každoročních veder bývají skladové zásoby mobilních klimatizací velmi rychle rozebrány, jelikož se jedná o rychlé a relativně dostupné řešení výroby chladu. Při hledání stálého a účinnějšího systému se rovněž často uchylujeme ke klimatizačním systémům s chladivovým potrubím v podobě nástěnných nebo kazetových jednotek. Pomocí těchto jednotek je možné v zimním období i vytápět, nicméně za zhoršených parametrů účinnosti oproti jiným zdrojům tepla, jakým je například tepelné čerpadlo.
Jak již bylo naznačeno, systémy vytápění a chlazení nemusí být nutně odděleny na dvě samostatné jednotky. V tomto případě je nutné zamyslet se nad provozem daného zařízení po celý rok. Topná sezóna trvá v České republice v průměru 220 dní, zatímco ta chladící 60 dní. Během delší topné sezóny je pro co nejnižší provozní náklady potřeba mít zařízení s co nejvyšší účinnosti, k čemuž jsou – jak název napovídá – vhodná tepelná čerpadla, klimatizační zařízení jsou naopak primárně stavěna pro co nejlepší provozní parametry pro chlazení. Ani v létě tepelné čerpadlo nezaostává a co se týká účinnosti, poskytuje velmi dobré zhodnocení dodané elektrické energie při výrobě chladu.
U monoblokových tepelných čerpadel se navíc nepotýkáme s obsahem chladiva v potrubí, nejsou tedy potřeba žádné zkoušky těsnosti, revize, ani přítomnost technika s certifikací pro nakládání s chladivy. Z tepelného čerpadla přímo vystupuje pouze studená voda k použití uvnitř domu.
Ve většině případů tedy nedává smysl instalovat oddělený systém pro obě funkce, z výše zmíněných důvodů je výroba tepla i chladu pomocí tepelného čerpadla ideálním řešením nejen pro právě budovaný dům, ale také pro rekonstrukce.
Chlazení je podle druhu chladících prvků uvnitř domu třeba rozdělit na chlazení pod a nad teplotou rosného bodu. První kategorie vyžaduje výrobu chladící vody o nižší teplotě, čímž jsou kladeny vyšší nároky na kompresor tepelného čerpadla. Jako optimální výstupní teplotu pro tento druh chlazení lze doporučit 10° C, kterou lze využít např. na výměníku vnitřních cirkulačních jednotek označovaných jako fan-coil. Druhá kategorie se díky své vyšší teplotě chladící vody dá použít pro plnohodnotné plošné chlazení pomocí chladících stropů nebo pro přichlazení pomocí stávajícího systému podlahového vytápění. Vyšší teplota chladící vody vytváří menší nároky na tepelné čerpadlo, které pracuje s vynikající účinností. Potřebným příslušenstvím je v tomto případě prostorový termostat s čidlem teploty a vlhkosti, který dle aktuální teploty rosného bodu dává informaci tepelnému čerpadlu, jakou nejchladnější vodu lze připravovat, aby nedocházelo ke kondenzaci na potrubí a byl zároveň maximalizován dodávaný chladící výkon.
Nejúčinnější spojení vytápění a chlazení vzniká při použití tepelných čerpadel země-voda, která získávají tepelnou energii z teplotně stálého zdroje zemského masivu. Za pomoci kompresoru lze vyrábět oba typy chladící vody, nicméně na začátku chladícího období bývá teplota v zemině již sama o sobě velmi nízká a chlad tak lze čerpat velmi levně bez provozu kompresoru. Takovéto pasivní chlazení lze pro plošné systémy využívat po celé letní období, a to pouze za cenu provozu oběhového čerpadla. Tím, že odebíráme teplo z vnitřního prostředí a ukládáme jej v létě do země, v zimním období jej znovu zpětně využíváme pro vytápění domu s vyšší účinností. V tomto případě je spolupráce vytápění a chlazení dotažena do dokonalosti.
Pořídit si tepelné čerpadlo pouze na vytápění a pro chlazení instalovat oddělený klimatizační systém s další venkovní hlučnou jednotkou, s dalším přidaným množstvím chladiva v domě a za cenu další investice nedává smysl. Spojit vytápění a chlazení do jednoho zařízení za jedny pořizovací náklady s jednotnou údržbou poskytuje celou řadu výhod, a to jak u vzduchových, tak obzvláště u zemních tepelných čerpadel.
Více o tepelných čerpadlech pro vytápění, chlazení a ohřev vody můžete zjistit na www.stiebel-eltron.cz.
Poslat Messengerem
