SERIÁL: Zateplení fasády domu

Fasáda domu plní estetickou a ochrannou funkci. Napomáhá regulaci vlhkostních a tepelných poměrů domu i obvodového pláště, na jehož trvanlivost má vliv kvalita finální vrstvy. Omítky lze zvládnout svépomocí.

Nutnost a způsob zateplení fasády se kromě jiného odvíjí od použitého konstrukčního materiálu. Praktické zateplení pak představuje technologicky poměrně náročnou činnost, kterou rozhodně svěřte odborné firmě. Největší nedostatky se projevují ve výběru materiálu, v nedodržení technologických postupů a v nedostatečné kontrole. Životnost zateplovacího systému je závislá na všech položkách, které musí tvořit kompaktní celek. Snížením účinnosti jednotlivé složky se snižuje kvalita celého systému.

Dotazy ohledně STAVBY domu můžete pokládat v PORADNĚ ZDE.

Bez nutnosti teplého svrchníku

Výrobci stavebních systémů neustále zdokonalují zdicí komponenty, které se o energetické úspory umí postarat „samy od sebe“. Trendem jsou aplikace jednovrstvých konstrukcí, zdiva bez nutnosti zateplování. Patří sem např. cihly Porotherm, Heluz, ale i tvárnice Liapor a Ytong (Xella) nebo kvádry KMB Sendwix či Thermoblock, ztracené bednění systému Velox aj. Přesto je třeba domovní nahotu nějakým způsobem umně skrýt. Finální úprava musí splňovat řadu speciálních vlastností. Výběr omítky by například měl složením korespondovat s podkladem, musí být pevný, soudržný, bez prachu a nečistot. Je vhodnější přizvat odbornou firmu, ačkoli mnoho kutilů si s touto fází dokáže poradit. Opět za předpokladu výběru vhodného materiálu, dodržení předepsaných postupů, se speciálním nářadím a bezpečnými pomůckami. Například lešení.

Práce na fasádě

Lešení si lze pronajmout, ovšem pak by vám ho měla v souladu s bezpečnostními předpisy sestavit proškolená osoba (firma) a používat byste ho mohli až po předání a převzetí zápisem do stavebního deníku. Cena montáže je kolem 35 Kč/m2, demontáže asi 30 Kč/m2 a denní nájemné se podle firmy pohybuje kolem 0,80 až do 6,50 Kč/m2/den. Někde si účtují i dopravu atd. Vzhledem k velikosti, respektive výšce domu a fasády je výhodnější alternativou tzv. pojízdná věž, kde si bohatě vystačíte s pracovní výškou kolem 4,5 až 6,5 metru. Zaplatíte jistinu (od 10 do 20 tis.), věž vám přivezou a vy s ní podle potřeby popojíždíte, kam třeba. Pronájem od 390 Kč/den. V obou případech ovšem počítejte s dostatečným manipulačním prostorem kolem stavby.

Souvrství omítané fasády

Pro vnější omítky obecně platí, že by se měly provádět s dostatečným odstupem po vnitřních omítkách, aby zdivo dostatečně vyschlo (vzhledem k obkladům, podlahám a dalším interiérovým úpravám je v seriálu opačné pořadí). Omítání se zpravidla provádí ve třech vrstvách ručním nebo strojním způsobem. Vrchní omítky se provádějí jako tenkovrstvé, mohou být minerální, akrylátové, silikátové nebo silikonové. Před nanášením je nutno provést penetrační nátěr, který sjednocuje nasákavost podkladu a prodlužuje zpracovatelnost hmoty na stěně. Minimální tloušťka je 15 mm.


Vrstvy omítky na beton bez kontaktního můstku.	Stěrková vrstva se síťovinou na jádrové omítce.

Platí, že všechny styky dvou různých podkladních materiálů (beton/cihla, pórobeton/cihla apod.) ve vnějším i vnitřním prostředí by měly být vyztuženy sklotextilní síťovinou (perlinkou). Výztuž se klade do jádrové omítky (krytí min. 3 mm). Štukování je způsob úpravy povrchu pod nátěr. Štuk se natahuje na podklad z jádrové omítky pomocí ocelového hladítka nebo hladítka z PVC. Ve vnějším prostředí se používá vápenocementový štuk zrnitosti do 0,4 nebo 0,7 mm. Šlechtěné omítky jsou modifikované povrchové úpravy připravené v pastovitém nebo suchém stavu.

Pozor je třeba zaměřit na...

přípravu podkladu: problematická bývá vlhkost, nerovnosti, nečistoty atd.
založení systému: speciální zakládací lišty nebo montážní lať (pokud to výrobce zateplovacího systému připouští)
použití materiálu: výhradně desky, hmoty a další komponenty dle projektu
technologii lepení: lepicí hmota se na desku nanáší po obvodě v šířce 50 až 80 mm a jako terče velikosti dlaně v podélné ose desky, nikdy ne na tzv. buchty
spáry mezi deskami: desky se lepí bez mezer, úzké mezery lze vyplnit nízkoexpanzní polyuretanovou pěnou, mezi sebou se desky vzájemně nelepí
kotvení tepelné izolace: obvykle po 1 až 3 dnech po nalepení desek v rozích, ve spárách a v ploše. Minimálně 6 ks kotevních prvků/m2, to je při rozměru desky 1 x 0,5 m kotevní prvek v každém T spoji a 1 kotva v ploše. Používají se plastové hmoždinky, pro desky z pěnového polystyrenu s plastovým, popř. s kovovým trnem, pro desky z minerálních vláken s kovovým trnem
talíře kotevních prostředků nesmí být zamáčknuté a nesmí ani vylézat
základní vrstvu: pokud je např. pěnový polystyren nalepený na stěně delší dobu (více než 14 dní), dochází k jeho degradaci UV zářením, před nanášením základní vrstvy se musí degradovaná vrstva zbrousit
vyztužení rohů otvorů na fasádě síťovinou (ukončovacími a rohovými prvky)
povrchovou úpravu: základní vrstva se penetruje, konečná úprava se obvykle provádí nejdříve 24 hodin poté, maximální nerovnost podkladu (základní vrstvy) by měla být (0,5 mm + tl. zrna)/m

Tenkovrstvé omítání

Do této skupiny patří minerální (šlechtěné), silikátové, silikonové a akrylátové (disperzní) omítkoviny, přičemž tři poslední typy se používají zejména k finální úpravě zateplovacích fasádních systémů. „Natahované“ omítky jsou vhodné zejména na pórobetonové a cihlové povrchy. Stavební trh ovšem nabízí i akrylátové pastovité omítky, které jsou vesměs barevně stálé, paropropustné i omyvatelné. Silikátové omítky jsou vysoce propustné pro vodní páry, prakticky se nešpiní a s výjimkou podkladů na bázi sádry je lze použít na všechny běžné minerální povrchy. A konečně zde figurují silikonové pastovité omítky. Paropropustné, velmi odolné, mikroporézní, s hydrofobními fungicidními vlastnostmi.