Nástrahy představují často složité atypické detaily, které je nutno pro zajištění funkčnosti designových prvků provést a které se diametrálně liší od řemeslných a tím i cenových standardů. Pokud není stavebník znalý problematiky, může se v průběhu realizace snadno dostat do pasti, ze které není úniku. Jaké má v takovém případě možnosti?
Při notné dávce štěstí najde během realizace stavby řemeslníka, který složité a nedostatečně zdokumentované řešení beze zbytku zodpovědně a funkčně provede, což však bude vyžadovat nemalé dodatečné finanční prostředky. V horším případě, pokud se problémy neodhalí a nevyřeší během stavby, se dům stane časovanou bombou, která si vyžádá mnohonásobně větší investice v brzké budoucnosti.
Zanedbání či ignorování potřebných technických postupů se totiž při užívání stavby nekompromisně odhalí v podobě těžko odstranitelných vad. Nemluvě o ztraceném čase a starostech, které původní nadšení mnohdy mění v noční můru.
Prováděcí projekt je záruka a pojistka
Základem každé stavby by proto měl být prováděcí projekt, který díky komunikaci investora a zodpovědného projektanta odhalí veškeré nástrahy s dostatečným předstihem. Mnohdy tak investor ustoupí z původních představ a vydá se raději ověřenou a bezpečnou cestou. Takový postup bude zaručeně i zdrojem finančních úspor. Předem je jasné, co vše je třeba udělat, a velmi přesně lze tudíž odhadnout i náklady. Projektovat by měl vždy pouze projektant, který zároveň pak nese odpovědnost za to, co vyprojektoval do všech detailů a ve všech konstrukčních návaznostech. Obcházení tohoto procesu totiž žádné úspory nepřináší, ale většinou naopak vnáší do procesu realizace chaos.
Bez kvalitního prováděcího projektu je výsledek dílem neznalého investora, dodavatelů materiálů a v neposlední řadě řemeslníka, který přišel provést obecně zažitý pracovní úkon. Toto není útok na řemeslníky, kteří jsou mnohdy velmi kreativní a zkušení. I jim by se velice ulevilo, kdyby mohli pracovat podle projektu a ne neustále improvizovat a utrácet čas vymýšlením. Řemeslník totiž nemusí postřehnout náročný detail či řešení ve všech konstrukčních a funkčních návaznostech (a není to jeho posláním).
Pokud tedy není k dispozici prováděcí projekt s kulatým razítkem zodpovědného projektanta, stává se v praxi projektantem ten, kdo dílo zhotovil. Což je další past, tentokrát na mnohdy nic netušícího zhotovitele stavebního díla. V dnešní již i po „právní stránce" vypjaté době není tedy stavba bez prováděcího projektu tou správnou cestou.
Investice do prováděcího projektu může být v konečném součtu pro investora stavby tou nejlepší.
Příklad z praxe
Nás v tomto ohledu zaujala realizace rodinného domu na Vysočině. Řešení střechy se zaatikovým žlabem patří mezi atraktivní a oblíbené. Jelikož vnímáme střechu jako celek, kde vše souvisí se vším, bylo nutno poněkud pozměnit původní strategii a vpravit investora do problematiky, o které neměl vzhledem k absenci prováděcího projektu ucelené a správné představy. Design je věc jedna a provedení věc druhá, co se líbí, musí zároveň fungovat. Při realizaci této střechy investor na vlastní kůži okusil, jak se představy nekompromisně promítají do reality. Náklady značně převýšily veškeré předpoklady (v návaznosti na dobu provedení).
Velkým štěstím bylo, že shodou náhod natrefil na zhotovitele, kteří i bez prováděcího projektu dokázali vše materiálově navrhnout, nakombinovat a provést tak, aby střecha byla maximálně technicky bezpečná a funkční. I když náklady značně překročily původní představy, jsou v podobě funkčního a energeticky úsporně vyspělého díla do budoucna tou nejlepší investicí.
A jak se z tohoto příkladu poučit? Přestaňme improvizovat. Od staveb dnes očekáváme poněkud víc, než že se máme kam schovat před nepříznivým počasím...
Redakce, Dörken
Poslat Messengerem
