Postupným růstem cen energií potřebných k vytápění se stále zvyšují i nároky většiny investorů v oblasti tepelných ztrát budov. V roce 2002 vznikají a s platností vstupují do stavebnictví také nové tepelně technické normy, které dávají zřetelným způsobem najevo směr, jehož cílem je celoplošná minimalizace tepelných ztrát objektů. Především renomovaní výrobci stavebních materiálů, kteří se svým vývojem podřizují nárokům kladeným na objekty, produkují stále více technicky dokonalé komponenty, které navíc poskytují možnost vzájemné optimální návaznosti pro vytvoření dokonalého celku.
Taková spolupráce výrobců se pak velmi pozitivně projevuje nejen u díla hotového, ale již při samotném navrhování vzájemně vhodných materiálů pro jejich následné zpracování.
Jedním takovým bodem vzájemné spolupráce je i šikmá střecha. Zde se podílí hned celá řada úzce specializovaných výrobců stavebních materiálů na celku, který přinese očekávaný efekt pouze za předpokladu, že jednotlivé vrstvy střešního pláště budou správně navrženy, vhodně kombinovány a především zodpovědně manuálně zpracovány dodavateli stavebních prací. V dnešní technicky propracované době se nemusí vyplácet experimentovat v oblasti technologických postupů, ale mnohem efektivnější je nechat se jimi vést.
Jako důkaz jsme se proto rozhodli využít velmi praktický a důležitý informační zdroj, který vznikl za účasti renomovaných výrobců a Cechu pokrývačů,tesařů a klempířů. Tento informační soubor, nesoucí název „Pravidla pro navrhování a provádění střech“, je základním pilířem pro hladký průběh realizace. Některé informace, které tato Pravidla obsahují, jsme se rozhodli konfrontovat s praktickými příklady a demonstrovat tak následky způsobené jejich zbytečnou ignorací.
Situace
Šikmá střecha, jejíž příkrov jsme se rozhodli využívat k bydlení, je z hlediska stavební fyziky nejvíce namáhanou konstrukcí domu. Jejím hlavním úkolem je chránit objekt před působením vnějších povětrnostních vlivů. Dalším neméně důležitým úkolem šikmé střechy je, aby svou konstrukcí navíc zajišťovala co možná nejlepší klima pro užívání obytného prostoru bezprostředně pod ní. Jak tedy správně postupovat a čeho se vyvarovat při budování střešního pláště? S odpovědí na otázky vedoucí k bezchybné realizaci našich cílů nám pomohou zmíněná odborná Pravidla.
Všeobecně
Pravidla se skládají ze základních pravidel a dalších dílčích pravidel pro projektování a provádění prací v oblastech techniky pokrývání střech, obkládání venkovních stěn a utěsňování konstrukcí.
Podle dosavadních poznatků Pravidla zajišťují při jejich dodržení za normálních okolností bezchybnou technickou funkci. Při zvláštních zatíženích mohou být vyžadována další doplňková nebo omezující opatření. Mimořádný význam má také kvalita předchozích výkonů jiných účastníků výstavby, použitelnost materiálů a bližší specifikace výrobců.
Účastníci výstavby si musí být v této souvislosti vědomi toho, že odchylka od požadavků daných odbornými pravidly vyžaduje zvýšenou pečlivost v celém průběhu výstavby včetně ohlášení možných rizik (informace investorovi a stavebnímu úřadu, že se jedná o řešení se zmenšeným nebo méně ověřeným stupněm jistoty). Je to proto, že provádějící musí prokázat, že provedl rovnocenný výkon s výkonem obvyklým a že nedojde k žádným škodám.
Pravidla nezahrnují žádné zvláštní případy a neosvobozují od odpovědnosti za vlastní jednání. Zejména musí být zohledněny případné související normy, povolení, bezpečnostní předpisy, jakož i místní podmínky a jejich působení ve stavební konstrukci.
Při návrhování šikmé střechy investor klade často největší důraz na vnější optický dojem. To se zpravidla projeví pestrou členitostí střešní plochy. Provést jistě lze i tu nejčlenitější střešní konstrukci, avšak čím je střecha tvarově složitější, tím je z hlediska provedení technicky náročnější, a tím náchylnější k chybám při jejím zhotovování. Zpravidla to znamená, že bychom se měli více zaměřit na technické vlastnosti díla než jen na estetický dojem, který mnohdy hraničí se samotným vkusem.
Ne každému se však chce investovat do části střešního systému, který je ukryt jak pohledům náhodných obdivovatelů, tak i uživatelů samotných. Nicméně moderní a efektivní způsob bydlení vyžaduje promyšlené investice i v místech zdánlivě nepodstatných. Podcenění má pak většinou za následek vznik závad, které mohou vést přes negativní optické projevy a tepelné ztráty až k narušení statiky krovu. Finanční prostředky nutné pro opravu takové konstrukce mnohdy převyšují náklady na její prvotní zhotovení.
Pojistná hydroizolace (PHI) a vzduchotěsná vrstva
Jsou vrstvy, při jejichž provádění se velmi často chybuje. Důvodů je víc; patří mezi ně například neznalost základních principů stavební fyziky v kombinaci s nedodržováním nutných předpisů, norem a montážních návodů výrobců.
Nejčastější realizační vady si postupně přiblížíme na praktických příkladech.
Začneme u pojistné hydroizolace (dále jen PHI)
PHI 1. stupně: chyby
Chybí větraná vzduchová vrstva mezi PHI a tepelnou izolací. |
Chybí větraná vzduchová vrstva mezi PHI a tepelnou izolací. |
Nejsou provedeny nutné odváděcí otvory vzduchové vrstvy v prostoru nároží a úžlabí. |
Nejsou provedeny odváděcí otvory vzduchové vrstvy v prostoru nároží. |
Nejsou provedeny odváděcí otvory vzduchové vrstvy v prostoru nárožní krokve. |
Nejsou provedeny odvětrávací otvory vzduchové vrstvy v prostoru nárožní krokve. |
Nejsou provedeny odvětrávací otvory vzduchové vrstvy v prostoru nárožní krokve. |
Nejsou provedeny odvětrávací otvory vzduchové vrstvy v prostoru hřebene |
Krytina na laťování bez použití kontralatí značně omezuje proudění vzduchu v prostoru mezi PHI a krytinou. |
Chybně provedené napojení výškově rozdílných konstrukcí krovu. Případná vlhkost je odváděna do prostoru kontralatě. |
Vytlačená PHI snižuje účinnost větrané vzduchové vrstvy v prostoru mezi PHI a krytinou. Navíc umožňuje proniknutí případné vlhkosti do konstrukce krovu v místech perforací PHI vzniklých kotvením kontralatí. |
Instalace vedena skrz PHI bez zajištění těsnosti. |
Větrané střechy tříplášťové PHI 1.stupně obsahují dvě větrané vzduchové vrstvy
-spodní (mezi tepelnou izolací a PHI)
-horní (mezi PHI a skládanou krytinou)
Obě vzduchové vrstvy jsou účinně napojeny na venkovní ovzduší přiváděcími a odváděcími otvory ve všech krokevních polích i v celé délce úžlabí a nároží (minimální větrací průřezy jsou stanoveny normou ČSN 73 1901).
Větrané vzduchové vrstvy zajišťují požadované vlhkostní poměry ve skladbě střechy prouděním vzduchu jak pod skládanou krytinou, tak pod PHI. Tyto střechy bývají někdy zjednodušeně označovány jako větrané nebo studené.
Proniknutí větrem hnaného deště, zavátého sněhu nebo vlhkosti nezbytnými větracími otvory u PHI 1. stupně nelze vyloučit.
PHI 2. stupně, třída A:chyby
Nevhodná volba PHI v návaznosti na nízký sklon střechy s nevhodným provizorním zajištěním proti povětrnostním vlivům.
Kontakt
www.dorken.cz