Chyby při provádění pojistné hydroizolace II

Již od počátku devadesátých let zažíváme postupný a stále se zvyšující rozmach stavebnictví. Tento trend moderního způsobu života se přirozeně zabývá jak řešením nových realizací, tak zušlechťováním stávajících objektů. Díky příchodu nových a zcela dostupných materiálů a technologií dostávají všichni zúčastnění možnost vytvářet nejen opticky, ale především technicky zdařilá díla s dlouhodobou životností poskytující uživatelům maximální užitek.

PHI 2. stupně – na podkladní vrstvy

Obecně

Charakteristickým znakem je provedení ze vzájemně přesazených fólií, které leží na podkladní vrstvě pod kontralatěmi.

U větraných střech se dvěma vzduchovými mezerami nemá být PHI 2. stupně s bedněním ukončena u hřebene dále než 30mm od vrcholového průsečíku krokví. Při současném působení více faktorů, jako např. silný vítr s jemným deštěm nelze v oblasti těchto větracích otvorů zajistit vodotěsnost a ani nelze vyloučit zavátí polétavého sněhu, případně deště těmito otvory.

Ke snížení účinků perforací způsobených kotvením kontralatí je možné použít tvarované těsnění, těsnicí pásy nebo těsnicí hmoty.

Větrané střechy dvouplášťové PHI 2. stupně, třída A

obsahují jednu vzduchovou vrstvu mezi pojistnou hydroizolací a skládanou krytinou. Tato vzduchová vrstva je účinně napojena na venkovní ovzduší. Bezprostředně na tepelné izolaci jsou položeny další hmotné vrstvy. Větraná vzduchová vrstva zajišťuje požadované vlhkostní poměry ve skladbě střechy prouděním vzduchu pouze pod skládanou krytinou. Tyto střechy bývají někdy zjednodušeně označovány jako nevětrané nebo teplé. Pojistné fólie musí v celé ploše ležet na podkladní vrstvě. Pojistné fólie je možno v průběhu výstavby napnuté přikotvit ke krokvím a později zespodu doplnit vhodnou tepelnou izolací. Tepelná izolace nesmí PHI vytlačovat směrem ven, čímž by případnou vlhkost sváděla do blízkosti kontralatí.

PHI 3. stupně, třída A – vodotěsné podstřeší: chyby

Chybné napojení PHI. Pásy nejsou vzájemně vodotěsně slepeny.

Nepřípustné plošné kotvení PHI. Vzniklými perforacemi dochází k průniku vlhkosti.

PHI 3.stupně,třída A - vodotěsné podstřeší

Charakteristickým znakem je vodotěsné provedení plochy pod krytinou, včetně přesahů. PHI 3.stupně třídy A leží na bednění a probíhá pod kontralatěmi. Prostupy, lemování a zabudované konstrukce musí být těsné proti srážkové vodě. Pásy musí být vodotěsné. Jejich vzájemné přesahy musí být s přihlédnutím k použitému materiálu vhodným způsobem vodotěsně slepeny nebo svařeny. Pásy se připevňují v horní třetině jejich budoucího přesahu. Překrývající pás překryje místa připevnění. U PHI 3.stupně třídy A jsou kontralatě umístěny nad PHI a jsou ke krokvím připevněny přes tuto vrstvu. Ke snížení účinků této perforace PHI pod kontralatěmi je možné použít tvarované těsnění, těsnící pásy nebo těsnící hmoty.

Detaily

Detaily musí svým provedením odpovídat nejméně témuž stupni těsnosti, který je uvažován pro celou střešní plochu. Pro provedení u střech s pásy a fóliemi mohou být použity pásy a fólie nebo plechy, případně tvarovky minimálně rovnocenných vlastností, přičemž musí být zajištěna vzájemná snášenlivost těchto materiálů.

Vzduchotěsná vrstva: chyby

Není provedeno vzduchotěsné napojení na rám střešního okna.

Nevhodný materiál pro vytvoření vzduchotěsné vrstvy s absencí vzduchotěsného napojení na přilehlé konstrukce.

Není provedeno vzduchotěsné napojení na komínové těleso.

Komplikované těsnění maloformátového prostupu pomocí nesystémových lepících pásek.

Není provedeno vzduchotěsné napojení na přilehlé stavební konstrukce.

Vzduchotěsnost

U tepelně izolovaných střech se vzduchotěsná vrstva provádí na vnitřní straně tepelně izolace. Vzduchotěsnou vrstvu není třeba provádět, jestliže se dostatečné těsnosti konstrukce dosáhne jiným způsobem (monolitické obvodové konstrukce, stropy apod.).

Vhodnými vrstvami zajišťujícími vzduchotěsnost z vnitřní strany jsou například souvislé vzduchonepropustné fólie s řádně provedenými styky či spoji nebo vzduchotěsné desky s trvanlivě utěsněnými spárami či styky.

Veškeré spáry a otvory v ploše vzduchotěsné vrstvy, kterými může dojít k přenosu tepla a vlhkosti, musí být trvanlivě utěsněny a musí být vzduchonepropustné. Pro zajištění tohoto požadavku je nutné používat lepících hmot a pásků určených výrobcem vzduchotěsného materiálu. Nevhodné jsou výplňové hmoty (např. montážní PUR pěna) a obvykle i spárové těsnicí tmely (např. silikonové tmely).

Nelze zabránit vzniku otvorů a porušení způsobených při připevňování vnitřních obkladů nebo fólií samotných, avšak je třeba je přelepit, zatmelit nebo zakrýt. Těsně připevněné kontralatě přes vzduchotěsnou vrstvu se považují za krytí.

V místech prostupů a napojení musí být provedení vzduchotěsné vrstvy v souladu s technickými pravidly. Již při navrhování by však měl být omezen počet prostupů na nezbytnou míru. Umístění a tvar prostupů je třeba navrhovat s ohledem na možnost vhodného napojení vzduchotěsné vrstvy, popř. parozábrany.

Pokud je potřeba vzduchotěsnost prokázat, provede se zkouška vzduchotěsnosti podle technických pravidel, např. podle EN ISO 9972 („Blower Door“).

Tepelné mosty

Tepelné mosty jsou konstrukčními vadami, které můžeme opticky sledovat. V období, kdy teploty klesají pod bod mrazu, si můžeme u některých konstrukcí střech povšimnout odtávání námrazy či sněhu v okolí prostupujících konstrukcí (např. střešních oken), případně se přeneseně na střešní krytinu zřetelně vyrýsují části konstrukce krovu.

Takové projevy jsou většinou důkazem technických nedostatků, které mohou postupem času střešní plášť velmi negativně ovlivnit, nehledě na to, že během užívání objektu způsobují energetické ztráty.

Kontakt
www.dorken.cz