Mýty a skutečnosti o sádrových omítkách

Sádrové omítky jsou v současném stavitelství moderní a žádané. Nevěříte? Stačí nahlédnout do většiny nových bytových nebo rodinných domů. Popularita sádrových omítek každým rokem stoupá, přestože někteří lidé mají o nich mylné představy. Přitom není k tomu důvod.

Mýtus o tom, že omítka dobře nedrží

Parafrází Werichova moudra, že člověk má dělat jen to co umí, se dostaneme k jádru věci. Jednoduše řečeno sádrová omítka umí perfektně držet prakticky na každém povrchu, pokud se dodrží technologický postup. Bez jedné zásady se nikdy neobejde – povrch se musí před aplikací správně napenetrovat. Druh penetrace se volí vždy podle podkladu, to znamená u nesavých podkladů aplikovat Betokontakt, a tam kde je potřeba snížit nasákavost (cihelné zdivo, Porobeton apod.) používat Aufbrennsperre. Penetrační nátěr musí být ovšem řádně vyschlý (aplikuje se nejlépe den předem). Špatný postup by byl, pokud by omítka byla nanášena na vlhký a nevyzrálý beton – například strop. Ještě na jednu věc je dobré dát pozor – u novostaveb dochází logicky k dotvarování konstrukce, proto se doporučuje spoj stěny a stropu uměle proříznout a vytvořit tak pracovní spáru, která zamezí riziku vzniku trhlin.

Mýtus o složitém zpracování

Ba právě naopak. Nejžádanější omítkou na trhu je sádrová omítka Knauf MP 75, a to proto, že receptura byla za roky praxe dotažena k téměř 100% dokonalosti. Vděčí za to hlavně kvalitním a důkladně tříděným surovinám. Zpracování, které může být jak strojní tak ruční, je jednoduché a hlavně pro řemeslníka čitelné. Možnost nanášet omítku v jedné vrstvě celý proces omítání významně zrychluje. Doporučená tloušťka vrstvy je 8 až 30 mm. S tím souvisí i výborná vydatnost omítky. V případě potřeby je rovněž oprava povrchu sádrové omítky snadná a nikdo nic nepozná.

Jedno z mála omezení je nutnost omítat při teplotách nad 5 °C a zabránit proudění vzduchu v místnosti. Po aplikaci je zase potřeba zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. Nestačí ovšem mikroventilace. Doba vysychání je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky. S vlhkostí souvisí ještě jedno doporučení - lité potěry realizovat před omítáním.

Další mýtus – nehodí se do koupelen

Omítka skutečně nepatří do prostor s trvale vysokou vlhkostí. To jsou například sauny nebo wellness, a nelze ji také používat v exteriéru. To ale vůbec neplatí pro kuchyně a koupelny, protože zde relativní vzdušná vlhkost nikdy nepřesahuje dlouhodobě 70 %. Obecně je sádrová omítka pro každý interiér velkým přínosem, protože její hladký povrch nejen dobře vypadá, ale navíc její vlastnosti pomáhají vytvářet příjemnější a zdravější klima.

Nakonec poslední mýtus o vysoké ceně

Už dávno neplatí, že sádrové omítky jsou dražší, než vápenocementové. S rozšířením poptávky klesla cena minimálně na stejnou úroveň. Naopak s výhodou snadné aplikace a nanášení v jednom sledu klesají náklady na zpracování.