(Komerční prezentace)
Existuje několik způsobů, jak suchou podlahu realizovat. V principu jsou položeny dvě sádrokartonové desky na pevný a rovný podklad, který bývá zpravidla vytvořen suchým podsypem. Nejčastější postup: přímo na stavbě se položí první deska a na ní druhá, přičemž druhá vrstva desek se sponkuje a přilepí k té první (nejlépe lepidlem Knauf Uniflott). Sponkování slouží hlavně k tomu, aby lepidlo řádně vytvrdlo a nedošlo k nežádoucímu pohybu desek. Druhý způsob je podobný, jen s tím rozdílem, že obě desky (2 x 12,5 mm) jsou celoplošně slepené již ve výrobě tak, aby na dvou protilehlých stranách vznikla drážka pro vzájemné sesazení. Následná práce na stavbě je pak rychlejší a přesnější. Třetí způsob je použít desku Knauf Brio.
V čem je BRIO jedinečné?
Nejprve je třeba říci, že Brio je sádrovláknitá deska, což pro představu znamená, že je odolnější, tvrdší a tvarově stabilnější. Proto se hodí i do místností s vyšší zátěží. Konkurenci v podobě „dvou desek na sobě“ předčí tím, že se jedná o jednu jedinou celistvou desku (tl. 18 respektive 23 mm). Do této desky se při výrobě vyfrézují po obvodě velmi přesné polodrážky, které umožní pevnější a extrémně přesné spojení. Kromě toho má taková podlaha podstatně vyšší nosnost než lepené systémy. Brio podlaha je dokonce jedinou podlahou, která má stejnou únosnost jak v ploše, tak v okrajkové zóně (cca 25 cm od okraje příčky), kde lepené systémy ztrácejí, protože „pracují“. To platí pro zatížení 100 až 200 kg/m2. Větší zatížení je pak záležitostí únosnosti podkladu (podsypu). Brio desky se lepí v drážce lepidlem Falzkelber a prošroubují Brio-šrouby. Podlaha z Brio desek má menší stavební výšku.
Kdy použít suchou podlahu Brio a kdy ne
Suchou podlahu je vhodné použít ve vyšších patrech a v podkroví, zejména u rekonstrukcí. V přízemí, kde je čas na vytvrdnutí betonu, ztrácí tato podlaha většinou smysl. Velký bonusem je rychlost, neboť jeden den se položí suchá podlaha a druhý den nášlapná vrstva (koberec parkety, lino…). Výhodou suché podlahy je, že kdykoliv lze práci přerušit a pokračovat později, třeba další den. Na Brio se pro běžné kritiny, jako je koberec, PVC či dlažba, již nepoužívá tenká nivelační stěrka. Výjimku tvoří pouze podlahoviny citlivé na optické prokreslování spár jako je třeba Vinyl. V takovém případě se na Brio použije sádrová pouze 2 mm tenká stěrka BP4. Stěrka je poto součástí dodávky podlahové krytiny. Suchá podlaha je v principu plovoucí, což je příznivý faktor z pohledu kročejového hluku, jen je potřeba dodržet správný postup napojení na okolní příčky (nejprve se postaví příčky a potom teprve podlaha!). Suchou podlahu není vhodné aplikovat v prostorech, kde je vlhký podklad a už vůbec ne v interiéru wellness nebo sauny. Pro vylepšení vlastností podlahy – z pohledu zvukové i tepelné izolace – je vhodné pod Brio položit dřevovláknitou desku. Každopádně skladbu podlahy je vhodné konzultovat s odborníkem, který posoudí konkrétní situaci vzhledem ke stávající konstrukci.
Jakých chyb se vyvarovat?
Nejčastější chyby se dělají v detailech. Například když se deska s polodrážkou u stěny neořízne, protože tím klesá nosnost. Přestože se jedná o plovoucí podlahu, někteří řemeslníci zapomínají na obvodovou dilatační pásku z minerální vlny nebo použijí nevhodný materiál – například polystyren. Pokud se tak stane dojde k narušení akustické izolace nebo vzniku nepříjemných akustických efektů. Pozor je třeba dát na detail přechodu do další místnosti u dveří – jestliže se odřízne polodrážka a naváže další deska, musí se tento tupý spoj podložit pásem desky Brio. Nikdy nepokládat Brio desky na latě – podlaha musí mít bezpodmínečně celoplošný podklad. Často se do suché podlahy vkládají instalace, pak je důležité pamatovat, aby nad nimi byla minimálně 1cm vrstva podsypu. A jeden tip na závěr. Pokud je v podlaze mnoho rozvodů a instalací doporučuje se pro lepší stabilitu podložit podlahovou desku standardní deskou Knauf White, která se nemusí lepit ani sponkovat.
Další informace a podrobnou příručku najdete na Knauf.cz