Zdravé prostředí ve školách přispěje k lepšímu vzdělávání dětí

Spolu s nezdravým bydlením mají i školy s nedostatečnou kvalitou vnitřního prostředí vážný dopad na úroveň zdraví a vzdělávání nejmladší generace. Evropské děti mladší 15 let zameškají téměř 2 miliony školních dnů kvůli respiračním chorobám, astmatu a problémům spojeným s ekzémem, což je převážně důsledek nezdravého prostředí v domácnostech a ve školách.

Pod těmito problémy je často podepsané špatné vnitřní klima, které bývá způsobené nedostatkem denního světla, vysokou vlhkostí, škodlivinami v interiéru a nedostatečným větráním. Nemocné dítě navíc vyžaduje rodičovskou péči, což vede ke snížení produktivity práce a má negativní dopad na ekonomiku. Modernizace školních budov proto představuje pro architekty i pedagogy skvělou příležitost k zamyšlení, jakým způsobem navrhnout fyzické prostředí školy tak, aby mělo pozitivní vliv na učení.

V běžné době, mimo pandemii, stráví 1,3 milionu českých dětí a studentů ve škole až 195 dní v roce^[1]. "Školáci tráví mimo domov nejvíce času ve škole. Není pochyb, že snaha o kvalitní vnitřní klima musí být klíčovým tématem při každé modernizaci nebo stavbě školy. Pandemie ještě více zdůraznila význam zdravých prostor pro práci, hraní, učení a život. Proto by zřizovatelé škol i architekti měli plně využít příležitosti, které přináší evropský plán obnovy," říká Zsolt Szabó, Market Director VELUX Česká republika.

Pobídky, které členské země mohou čerpat v rámci Zelené dohody^[2], poskytují jedinečnou příležitost, jak proměnit vlhké, tmavé, studené nebo příliš přehřáté učebny na zdravé a podnětné.

Zdravé školy zlepšují schopnost dětí učit se

Celá řada studií ukazuje, že dobře navržená škola podporuje nejen získávání znalostí a vědomostí, ale i zdraví a pohodu dětí. Potvrdila to i průlomová studie HEAD (Holistic Evidence and Design)^[3] ve Velké Británii, která vychází z ročního výzkumu za účasti 3766 žáků.

Studie dospěla k závěru, že zlepšená kvalita ovzduší by mohla zvýšit výkonnost studentů až o 15 % s pozitivním vlivem na rychlost práce a úroveň koncentrace. Lepší kvalita vzduchu v interiéru může navíc vést ke snížení absence studentů^[4]. Jednoduše řečeno, čím lépe je třída navržena, tím lepších výsledků děti dosahují.

Dobré osvětlení spolu s čerstvým vzduchem pro lepší výsledky při čtení, psaní i v matematice

Děti tráví až 70 % času ve třídách. Proto je důležité dbát na to, aby způsob, jakým jsou navrženy, podporoval zdraví dětí a pomáhal zlepšit vzdělávání. Studie HEAD dokázala, že dobře navržené základní školy mohou výrazně zvýšit výsledky dětí v oblasti čtení, psaní a matematiky. Podle výzkumníků má až 49% vliv na učení žáků kombinace těchto faktorů: denní světlo, kvalita vnitřního ovzduší, teplota a akustika místností.

Optimálního prosvětlení dosáhneme pomocí více zdrojů denního světla

V školních prostorách je třeba zajistit rozložení denního světla tak, aby bylo dominantním zdrojem světla po většinu dne. Důležité je, aby denní světlo bylo zejména tam, kde ho je nejvíce třeba. Doporučené hodnoty denního světla pro učebny jsou 300 LUX, pro dílny, laboratoře nebo knihovny až 500 LUX, naopak na chodbách a schodištích stačí jen 150 LUX.

Optimálního prosvětlení lze dosáhnout pomocí více zdrojů denního světla, například kombinací střešních a fasádních oken, světlíků nebo světlovodů. Okna kromě prosvětlení umožňují vizuální kontakt s vnějším okolím. Při návrhu rekonstrukce je proto dobré myslet na to, že u střešních oknech a světlíků je menší pravděpodobnost zastínění překážkami než u fasádních oken.

Kvalitu vnitřního ovzduší je vhodné sledovat senzory CO₂

Lepší kvalita vnitřního ovzduší zvyšuje výkon, zvyšuje rychlost řešení úloh, zlepšuje koncentraci a snižuje počet absencí. Kvalitu vnitřního ovzduší ve třídě je proto vhodné sledovat senzory CO₂, a na základě tohoto monitorování větrat.

Koncentrace CO₂ ve venkovním vzduchu je přibližně 400 ppm. V interiéru platí, že koncentrace 1150 ppm znamená dostatečnou kvalitu vzduchu, hodnota 1400 ppm je ve většině situací uspokojivá a koncentrace 1600 ppm je nevyhovující (CEN, 2007)^[5].

Zlepšit kvalitu vnitřního ovzduší ve třídách pomůže pravidelné větrání během vyučovacích hodin. Inovativní řešení přirozené ventilace, jakým je například systém VELUX Active, umožňuje udržovat koncentraci CO₂ v doporučeném rozmezí. Systém na základě údajů naměřených senzorem vnitřního prostředí (koncentrace CO₂, vlhkost vzduchu, teplota) a on-line předpovědí počasí automaticky ovládá ventilaci (střešní okna, světlíky) a ochranu proti přehřívání (rolety / markýzy).

V zimních měsících se k udržení zdravého ovzduší doporučuje využívat mechanické ventilační systémy, které vyvětrají, aniž by zhoršovaly tepelnou pohodu.

Přirozená ventilace či stínění pro dosažení optimální teploty

Pro zajištění optimální teploty ve školní třídě se doporučuje využít energeticky úsporné technologie, jako jsou přirozená ventilace, stínění či inteligentní návrh budov (v teplejších měsících) a účinné regulovatelné vytápění (v chladnějším období). V létě je vhodné chránit interiér před přehříváním kombinací stínění a přirozené ventilace. V návrhu budovy se doporučuje kombinovat okna na fasádě i ve střeše, aby mohl v prostoru dobře proudit vzduch (např. příčné větrání, komínový efekt).

I s akustikou mohou pomoci střešní okna

Akustické prostředí ve třídě je kritickým faktorem studijních i psychosociálních výsledků dětí. I zde mohou pomoci střešní okna. Tam, kde střešní okno směřuje do ulice, je o 8 dB nižší hladina hluku než u fasádního okna. Pokud přesuneme střešní okno na zadní stranu, útlum bude ještě větší (cca 15 dB).

Produktové doporučení VELUX

Správný návrh škol a učeben pomohou architektům vytvořit výrobky určené k prosvětlení interiérů skrze střechu. Dálkově ovladatelná střešní okna VELUX s venkovními a vnitřními roletami strategicky rozmístěná po celé budově umožní osvětlit prostor množstvím denního světla i v tmavých zimních měsících. Zároveň dokáží zabezpečit přísun čerstvého vzduchu po celý rok, čímž zlepšují kvalitu vnitřního ovzduší a pomáhají regulovat teplotu.

www.velux.cz

Poznámky:
[1] Impact of Lighting on School Performance in European Classrooms (2016). C. Maesano a I. AnnesiMaesano, CLIMA 2016, 12th REHVA World
[2] Evropská komise 2019, Evropská zelená dohoda
[3] Clever Classrooms – Summary Report of the HEAD
[4] Fisk et al., 2015. “Parent-reported outcomes of a shared decision-making portal in asthma: a practice-based RCT
[5] CEN (2007) EN 15251: Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické hospodárnosti budov