Inteligence domu

Pro mnohé je inteligence domů spojená se skepsí. Pokládám to za oprávněné – jen těžko bych hledal jinou technologii, která nastupovala podobně toporně a která při svém vývoji přinesla tolik slepých cest. Já sám jsem všechny slepé cesty na svých domech zkoušel. Znalost těch špatných mi dnes umožňuje jasněji vidět tu správnou cestu.

Spolehlivost

Když stavím sobě či svému klientovi dům, usiluji o to, aby to byl dům neobtěžující. Tedy dům, který mne nechá užívat si radosti s rodinou, ra- dosti z bydlení a zároveň není náročný na údržbu. Ideální dům pro vás je totiž takový, který po vás nic nevyžaduje. To málo, co potřebuje, se vejde do jedné servisní prohlídky, kterou ještě provede manažer stavby, jenž dům klientovi postavil. Tedy opět bez obtěžování klienta.

Mnoho systémů inteligence trpí vadou přílišné pozornosti. Neustále něco nefunguje a nutí vás volat servis, což vás pak stojí čas i náklady. A to je druhý, snad ještě větší hřích. Pokud usilujete o bydlení s minimálním provozním nákladem, pak je těžko představitelné, že každý měsíc zaplatíte čtyři tisíce za servis inteligence. To přesně je neduh některých systémů, někdy dokonce neduh úmyslný. Mnohé v Česku montované systémy inteligence bohužel vytvářejí vysokou závislost mezi vámi a servisním dodavatelem. U těchto systémů je velmi obtížné změnit servisní společnost, když k systému nemáte hesla administrátora. Jde o promyšlenou politiku vytvořit z vás zákazníka, který jednou zaplatí pořízení systému... a pak každý měsíc další poplatky za servis. Tento model neodpovídá záměrům nízkých provozních nákladů a pro moderní dům je naprosto nevhodný.

Otevřenost

Chybou mnohých systémů je jejich uzavřenost. Ta vás, když je třeba je rozšířit nebo zaměnit prvky, nutí vybírat z uzavřené množiny použitelných možností.

Namontoval jsem před 10 roky velmi moderní systém na protokolu KNX. Byl to systém velmi dobře funkční, byť extrémně náročný na cenu pořízení a také na kvalifikaci servisní firmy. Po třech letech užívání se vyjevily dva zásadní neduhy tohoto systému: kvalita jednotlivých prvků, jejichž životnost končila těsně po záruce, a také vysoká cena, když jsem porouchané prvky začal nahrazovat. Některé systémy jsou drahé v době svého pořízení a ještě dražší při následném hardwarovém servisu. Tato past se projevuje tam, kde je systém uzavřený. Kde funguje na svém protokolu a jednotlivé prvky můžete nakupovat jen od jednoho výrobce nebo dobře domluvené skupiny výrobců. Systém KNX je dodnes nejčastěji doporučovaným systémem inteligence českými elektrikáři. Důvodem je 30% provize. V mém oboru totiž bohužel platí, že když je provize dostatečně velká, nad nějakou tou chybkou mnohý přimhouří oko.

Pro vás z této zkušenosti plyne rada: orientujte se spíše na systémy otevřené s poctivou politikou ceny náhradních dílů. U otevřených systémů existuje konkurence výrobců. A kde je konkurence výrobců, tam bývá cena prvků normální.

Dvě cesty inteligence

Obecně existují dva směry ovládání. Jeden preferuje inteligenci na straně výkonného prvku. Tedy například motoru žaluzie, ke kterému je přidaný čip. Druhý směr používá na konci prvky bez inteligence a veškeré řízení provádí v rozvaděči.

V prvém případě tedy vedete jeden kabel ke všem žaluziím ve velké místnosti. Která žaluzie se zapne (vezme proud z kabelu) a která ne, určuje malý procesor na každém jednotlivém motoru žaluzie.

Ve druhém případě pak ke každému koncovému prvku vedete z rozvaděče samostatný kabel. Tedy máte-li ve velké místnosti například šest žaluzií, pak ke každé vedeme samostatný napájecí kabel. Ke spouštění proudu do konkrétního kabelu a tedy žaluzie pak dochází v rozvaděči inteligencí řízených relé.