Na možnosti využití moderního zasklení u historických budov jsme se zeptali Ing. Martina Najmana, projektového a produktového manažera společnosti HELUZ IZOS.
Bavíme-li se o budovách stáří přibližně 40 až 100 let, jaká okna se v takových objektech vyskytují?
Obvykle byla používána dřevěná zdvojená okna, ve starších budovách pak takzvaná okna špaletová.
Jaké izolační vlastnosti tato okna měla?
Pokud se budeme bavit o tepelněizolačních vlastnostech, můžeme je jen odhadovat. Špaletová okna stará dejme tomu sto let mohla mít součinitel prostupu tepla celého okna Uw přibližně 2,5–4,0 W/m2K. I tato velmi vysoká hodnota se navíc v čase zhoršovala tím, že profily oken byly napadené plísněmi či houbami, docházelo k prověšování pantů, ztenčování rámu… Ale na druhou stranu musím konstatovat, že naši předci byli velmi moudří. Používali přírodní materiál – dřevo – a jednoduché tabule skel bez jakýchkoliv pokovení. Jen geometrií tak dosáhli úžasných tepelněizolačních vlastností, a dokonce i velmi dobré akustické izolace.
Čím to bylo dáno?
Především tím, že první a druhé okenice byly od sebe vzdáleny minimálně 20 až 40 cm v závislosti na šířce nosného zdiva a mezera fungovala jako izolant.
Je možné taková okna používat i dnes?
Ano, možné to je, respektive v případě rekonstrukce historických budov je to dokonce nutné. Buď se mohou stará špaletová okna kompletně repasovat, nebo lze využít zcela nová, u kterých je ve vnější okenici standardní izolační dvojsklo, případně trojsklo a ve vnitřní jednoduché 4mm sklo nebo izolační dvojsklo.
Jaký to má vliv na zmíněný součinitel prostupu tepla?
Součinitel prostupu tepla rapidně klesne na hodnotu Uw cca 0,90–0,60 W/m2K.
Mluvil jste o zdvojených oknech, ta se používala především v panelových domech. Jak je to s jejich životností?
Tato okna se v podstatě nerekonstruovala, ale byla nahrazena plastovými okny, a to zejména od roku 1993 do 2010. Jenže tato plastová okna jsou již dnes na hranici životnosti a začínají se přesklívat za výkonná plastová okna s izolačními trojskly, jako jsou IZOS ENERGY+.
Hovořil jste o velmi dobré akustické izolaci špaletových oken. Mohu se zeptat, jakých hodnot akustické izolace dosahují?
To je velmi zajímavá otázka. Samozřejmě záleží na samotných izolačních sklech, která jsou nově použita, na jejich tloušťkách, případné na faktu, zda je využito vrstvených skel. V základním provedení kombinace izolačního dvojskla, tedy našeho výrobku IZOS DOUBLE 4-16-4, a vnitřního jednoduchého skla 4 mm může být hodnota Rw = 38–40 dB a při použití výkonných akustických skel a větší mezery mezi okenicemi se může pohybovat hodnota Rw i nad 50 dB.
Jaké výrobky může společnosti HELUZ IZOS nabídnout pro zákazníka, který potřebuje zachovat původní vzhled oken, ale zároveň žádá moderní technologii izolačních skel?
Snaha výrobců takových oken je zasklívat skly s co možná nejnižší hmotností, aby zůstal zachován původní subtilní vzhled rámů, ale také zdobení nebo napodobeniny původních pantů. To vše limituje nabídku, nicméně vývoj v této oblasti je velký, takže mnoho našich zákazníků, výrobců oken, nabízí i trojskla ve vnějších okenicích. Proto můžeme nabídnout kompletní škálu našich izolačních skel, jako je izolační dvojsklo IZOS DOUBLE s Ug = 1,1 W/m2K, izolační trojsklo IZOS TRIPLE s Ug = 0,6 W/m2K až 0,5 W/m2K nebo izolační trojsklo IZOS SHADOW s Ug = 0,5 W/m2K – jen pro představu, podobné protisluneční pokovení bylo použito při rekonstrukci Národního muzea v Praze, kde byl zadán požadavek na zmírnění přehřívání a zabránění škodlivého UV záření pro exponáty. Samozřejmě lze použít také superizolační trojsklo IZOS ENERGY+ s hodnotou Ug = 0,5 W/m2K, které zajišťuje maximální světelný prostup a tepelné zisky v topné sezóně.
Dále nabízíme možnost bezpečnostních vrstvených skel či akustických vrstvených skel v kombinaci z výše uvedenými výrobky a dbáme samozřejmě na celkovou estetiku zasklení. Nejen pro památkově chráněné objekty jsme například schopni dodat i různé barvy distančních rámečků.
Poslat Messengerem
