Je to jediný žijící zástupce rostlinného druhu, který byl ještě donedávna považován za v přírodě dávno vyhynulý. Lokalita s jeho přírodním výskytem nakonec nalezena byla. Zůstal prakticky nezměněn více než 150 milionů let (někdo dokonce tvrdí 300 000 000 let) a mohl tu růst, když po této zemi běhali dinosauři. Dosáhne výšky až 30 m a šířky 9 m, ale roste pomalu. Existují různé variety, zakrslé, převislé nebo s různě tvarovanými a zbarvenými listy. Chov prehistorických zvířat při jeho pěstování není podmínkou.
Množení |
Semena jsou zralá na podzim, před vyséváním ale nesmějí vyschnout. Vysévají se nejlépe do studeného pařeniště nebo skleníku, hned po dozrání, nebo i v zimě. Profesionálně se ginkgo biloba množí řízky, tímto způsobem se spolehlivě zajistí rostliny požadovaného pohlaví (například pro vysazení do alejí). Pro laiky je to ale poněkud složitější. Pro zahradní účely je samozřejmě lepší trochu investovat a zakoupit rovnou vzrostlé stromky – ušetříte si pár let čekání. K dostání jsou i různé zakrslé nebo vzhledově odlišné odrůdy. |
Nenáročné pěstování
Během milionů let své existence tento strom získal jistý nadhled, proto se nenechá obtěžovat žádnými škůdci ani chorobami – má naprostou imunitu. Prospívá ve většině druhů půd, nejraději má propustnou, sušší jílovitou hlínu a pozici chráněnou před větrem. Dobře zakořeněné rostliny snášejí sucho a zvládají i městský znečištěný vzduch. Nevadí jim ani půda upěchovaná a chudá na živiny – další důvod k výsadbě v ulicích.
Stromy jsou buď samčí, nebo samičí. Ale pozor, jen samčí rostliny jsou vhodné do ulic a blízkosti domů, protože plody samičích stromů mohou nepříjemně zapáchat.
Ginkgo roste většinou pomalu, průměrně méně než 30 cm za rok, a to v období od konce května do konce srpna. Růst je celkem nepředvídatelně nerovnoměrný (někdy nevyroste vůbec a další rok povyroste až o 1 metr). Navíc to zřejmě vůbec nesouvisí s vodou nebo dostatkem živin.
Jinan začíná plodit ve věku 35 let, jeden samčí strom stačí pro opylování pěti samičích. K tomu může dokonce dojít až poté, co plody spadnou na zem. Samičí rostliny mají téměř horizontální větve a hluboce vykrajované listy, zatímco samčí větve svírají s kmenem ostřejší úhel a listy jsou vykrajované méně (ale ne vždy je to úplně zřejmé). Větve samčích stromů mohou být naroubovány na samičí strom (a obráceně) a zajistit tak oplodnění. Tyto stromy se mohou dožít až 2 000 let, takže vám na zahradě dlouho vydrží...
Rady pro zdraví |
V lékárnách najdeme široký výběr přípravků, obsahujících extrakt z listů jinanu. Listy je nejlépe sklízet na konci léta nebo časně na podzim, těsně před tím, než začnou měnit barvu. Ale pozor, všeho s mírou. Předávkování velkým množstvím podomácku vyrobených extraktů nebo čajů může způsobit zažívací potíže a kožní vyrážky. Těhotné a kojící ženy by jej neměly užívat. Čaj z listů je prý zbytečný a neúčinný, doporučuje se vyrábět speciálními metodami tinktury a masti. |
Lék i potravina
Ginko (česky se většinou píše bez g) je populární potravou a lékem v Číně už nějakých 5 000 let. Stromy se tam často pěstují okolo chrámů a byly odjakživa považovány za posvátné. Čínská medicína používá vařené plody k léčení astmatu, hlenovitého kašle a urologických a dalších problémů. O syrových plodech se říká, že mají protirakovinné a antivirové účinky, ale musí se užívat velmi opatrně.
Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ ZDE. |
Potlačují alergické reakce
Vynikající účinky má extrakt z listů (oficiálně to nejsou listy, ale historická forma jehličí), ani desetiletý výzkum však nepoodhalil roušku tajemství, proč vlastně funguje. Specifické léčivé látky (anglicky „ginkgolides“) se nevyskytují v žádné jiné rostlině. Potlačují alergické reakce, a proto mohou pomoci léčit např. astma. Mají prý kladné účinky na poruchy sluchu, zraku a na senilitu. Ginkgo obsahuje mimo jiné antioxidační enzym s atomy železa a látky uvolňující a rozšiřující periferní cévy. Vasodilátory jsou schopny udržovat krevní řečiště, zejména v mozku ve vynikajícím stavu, a tím se nepřímo podílejí na zvýšeném okysličení krve a stabilizaci hladiny glukózy. Odstraňují pocity netečnosti a únavy, zlepšují paměť a dodávají člověku pocit větší pohody. V důsledku perfektního prokrvení a tonizace mozku zvyšují schopnost soustředit se a snižují únavu, což se projeví při duševní práci. Extrakt je vhodný také pro starší osoby, které mají problémy s nedostatečným prokrvováním končetin.
Plody mají měkkou olejovitou strukturu s dužnatým nažloutlým osemením se sladkou příchutí a jsou kulaté, zhruba velikosti třešně. Syrové lze požívat jen v nepatrném množství, jsou trpké a obsahují substanci (zvanou 4‘-methoxypyridoxine), která ničí vitamin B6 v těle. Tato negativní vlastnost je ale kompletně odstraněna tepelnou úpravou.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz. |
Vařené plody lze konzumovat jako hlavní potravinu, dají se použít i do polévek, kaší atd. Dužnina poněkud zapáchá (trochu jako žluklé máslo), ale ve východní Asii jsou považovány za pochoutku. Velmi dobré jsou pečené (chutnají jako něco mezi bramborem a jedlým kaštanem). Jsou bohaté na niacin, škrob a bílkoviny a jsou nízkotučné.